Tuláčci

             Kraj:  Plzeňský Okres:  Plzeň - jih GPS souřadnice:  49.6020011N, 13.7317000E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/fevumenoza Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné a dělali les živější než živý. Ani větřík nelenil. Vanul si to lesem a krásně šuměl v korunách stromů.   Tlapky mé nesly mne po zpevněné lesní cestě klikatící se lesem. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčila jsem koberce mechu, pařezy a spoustu tajemných pěšinek. Nejednu pěšinku jsem prozkoumala. Spoustu stop mých lesních kámošů jsem objevila. Ale byť byl místní les nádherný, raději jsem tlapkala po boku člobrdice a užívala si chvíli tady a teď. Vlastně ani nevím, co mne to trklo. Takhle klidnou prochajdu jsem dlouho nezažila. Jako bych to snad ani nebyla já. Ale s první směrovkou bylo opět vše t...

             Kraj:  Plzeňský Okres:  Plzeň - jih GPS souřadnice:  49.6065619N, 13.6863900E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/pekozadebu Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Puňťa zářil na obloze a dělal den krásnější než krásný. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Příroda krásně voněla jarem a ptáčci pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí.   Svištěla jsem do hloubi lesa po zpevněné lesní cestě. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčila jsem keře, pařezy i tajemné pěšinky, které brzy měly veškerou mou pozornost.   Po jedné pěšince jsem svištěla kamsi do hloubi lesa, abych se další pěšinou vracela na cestu, hezky zpátky k člobrdici. S očadly, ušadly a famfrňákem v pohotovosti jsem brzy měla v merku oblíbené pěšinky kámošek srneček i kámošů divočáků. Dokonce jsem objevila i stopu kámoše zajocha a veverky,...

             Kraj:  Plzeňský Okres:  Plzeň - jih GPS souřadnice:  49.5929131N, 13.7283722E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/fabatukopo Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Na obloze zářil kamarád Puňťa, který svými paprsky zahříval zem. Příroda krásně voněla jarem, ptáčci pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí a mezi stromy poletoval větříček, který ták krásně šuměl, až jsem si chvílemi myslela, že jsem součástí pohádky.   Tlapky mne nesly po měkoučké lesní cestě porostlé travičkou. V hlubokých kolejích byly malé tůňky, které pomalu ožívaly vlastním životem. Vedle cesty rostl mladý les, ve kterém mladá borovička rostla vedle mladé lipky, a mezi sebe jen málokdy pustily další strom. O keře, keříky, pařezy a malé močály také nouze nebyla. Byly všude, kde jen být mohly. A snad právě díky nim je les, kterým mne tlapky nesly, ták neobyčejný, že mi to nedá a musím se sem v každém ročním období vrátit. ...

             Kraj:  Plzeňský Okres:  Plzeň - jih GPS souřadnice:  49.5885181N, 13.7263150E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/konomavasu   Byl krásný jarní den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a občas mne svými hřejivými paprsky polaskal v kožíšku. Les, kterým jsem tlapkala, tak krásně voněl jarem, jako voní málokdy. Vlahý větřík vanul a občas mne počechral v kožíšku. Zkrátka den byl jako korálek a já jsem byla moc moc ráda, že mohu jen tak svištět lesem a užívat si chvíli tady a teď.   Svištěla jsem do táhlého kopečka po zpevněné lesní cestě. Všude, kam jen má očadla pohlédla, rostly vysoké stromy. Po pravé tlapce jsem měla les krásně prosvětlený, po tlapce levé les ták hluboký, že jen myšlenka na jeho průzkum byla mocinky moc nepřijatelná.   Usvištěla jsem mnoho kroků, když v tom vzrostlý les po mé pravé tlapce protnula stará lesní cesta. Cest...

             Kraj:  Plzeňský Okres:  Plzeň - jih GPS souřadnice:  49.5998183N, 13.6777983E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/kejecuzapa Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Na obloze zářil kamarád Puňťa, vlahý větřík vanul a příroda ták krásně voněla, jako voní málokdy. Občas mne kamarád Puňťa polaskal svými paprsky. Občas mne kamarád větřík důsledně načechral kožíšek. Ale já se nezlobila. Ba naopak. Začala jsem cítit blížící se léto a to mne ták povzbudilo, že jsem rázem svištěla napříč lesem a nic mne nemohlo zastavit.   Svištěla jsem slalom mezi buky do táhlého kopečka. Prozkoumala jsem velký bar mých lesních kámošů, kde už nebylo po dobrotách ani památky. Vysvištěla jsem prudký kopec a než jsem se nadála, už jsem se škrábala kamsi vzhůry, do míst, kde končila zem a začínalo nebe.   Cesta má se najednou táhla, ani nevíte jak. S každým krokem vpřed jsem se musela zastavit. Tu mi cestu zkřížil mladý ...