Tuláčci

    Kraj:  Plzeňský Okres:  Klatovy GPS souřadnice:  49.0302381N, 13.5225344E Odkaz do map:  https://mapy.cz/s/gakazurube Dnes vás, kamarádi, zavedu k Cimrmanově lavičce, ke které mne tlapky zanesly, když jsem bydlel v penzionu Korýtko v národním parku Šumava.   Bylo brzké ráno a já jsem se vydal na ranní procházku. Do snídaně bylo ještě daleko, ale chrapouňovat už se mi nechtělo. Vždyť co bych to byl za tuláka, kdybych prochrapouňoval celou noc a ráno bych si ještě přispal?   S radostí mi vlastní, s ospalou člobrdicí, vyrazil jsem užít si ranních výhledů před penzionem Korýtko, ve kterém jsem bydlel. Přesvištěl jsem přes silnici, prosvištěl jsem se po louce, po které za dne poletuje tolik kámošů z hmyzí říše, že bych je ani nespočítal. Ale takhle brzo ráno jsem po louce poletoval jenom já se ségruší a člobrdice na nás dávala pozor zpovzdálí.   Prosvištěný, vyvenčený, s očadly navrch kebule, kochal jsem se výhledem zpod přístřešku, kam jsem tlapkal odpočívat. Přes louku merčil jsem pas

  Kraj:  Plzeňský Okres:  Klatovy GPS souřadnice:  49.0229100N, 13.5031600E Odkaz do map:  https://mapy.cz/s/cetademomo Dnes vás, kamarádi, zavedu ke kaskádám na Filipohuťském potoce, ke kterým mne tlapky zanesly, když jsem se toulal nádhernou přírodou národního parku Šumava.   Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulal nádhernou šumavskou přírodou. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který se marně snažil zahřát můj kožíšek hřejivými paprsky. Byl jsem totiž v hlubokém lese ve stínu vysokých stromů, mezi kterými ani ty nehubenější paprsky kamaráda Puňti neměly šanci prostoupit.   Pomalu, tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem po měkoučké pěšince a užíval jsem si každý krok. Pěšinka, po které jsem tlapkal, byla měkoučká jako obláček. Příroda, jíž jsem byl součástí, ták krásně voněla. Potůček, který tekl opodál, udržoval v lese příjemné vlhko, které svědčilo i mým kámošům z ptačí říše, kteří mi do kroku pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí.   Byl jsem moc rád, že

   Kraj:  Plzeňský Okres:  Klatovy Dnes vás, kamarádi, zavedu na Jelení vrch a k Hamerskému potoku, u kterého člobrdice pořídila několik fotek tak, jako by se vodička na chvilku skoro zastavila. Fotky jsou pastva pro očadla, ale nezapomeňte, je to opravdu jen efekt ;) Vodička v Hamerském potoce je opravdu rychlá a krásná i bez efektu.   Byl krásný den a já jsem se toulal národním parkem Šumava. Pod dohledem kamaráda Puňti a po boku člobrdice, tlapkal jsem do sotva znatelného táhlého kopečka po měkoučkých pěšinkách. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, byl vzrostlý les. Kde nebyl vzrostlý les, byla paseka se vzrostlou travičkou. Příroda byla pastvou nejen pro má očadla, ale pouze do chvíle, kdy se ze sotva znatelného stoupání stalo táhlé klesání.   Jen co se cesta má k výšinám změnila na cestu do nížin, změnila se i příroda kolem mne. Vzrostlý les jsem měl za chvostem. I paseky jsem měl za chvostem. Nyní mi svět po mé levé tlapce ležel u tlapek a po pravé tlapce měl jsem chvilku kobe