Tuláčci

     Kraj:  Středočeský Okres:  Příbram GPS souřadnice:  49.5752983N, 13.8245000E Odkaz do map:  https://mapy.cz/s/gokodulosu Byl ponurý den a já jsem se toulal mými oblíbenými brdskými lesy. Na obloze se proháněl šedivý mrak, který neměl začátek ani konec. Byl rozprostřen po celé obloze. Vlahý větřík mi vanul do kroku a les ták krásně voněl, jako voní vždy, když dlouho prší. O loužičky na cestě nebyla nouze a ptáčci pěli písně ták krásné, že jsem si každý krok užíval tak, jak to umím jen já.   Ani šedivý mrak, ani dešťová kapka, která se občas objevila v mém kožíšku, mne nemohla zastavit. O tom, že by mi nepřízeň počasí mohla vzít radost, kterou jsem měl v kožíšku, o tom si mohla nechat jen zdát. Byť mi Puňťa trošku chyběl, měl jsem obrovskou radost, že se mohu toulat krásnou brdskou přírodou.   Tlapkal jsem po měkoučké lesní cestě poseté spoustou loužiček. Tlapkal jsem po kamenité lesní cestě, která tu není dlouho. Užíval jsem si přítomnost ségruše a člobrdice, užíval jsem si

Kraj:  Středočeský Okres:  Příbram GPS souřadnice:  49.5602836N, 13.8530853E Odkaz do map:  https://mapy.cz/s/muzasasena Byl jeden z ponurých dní, které panují už delší dobu. Po obloze se proháněl mrak za mrakem. Po kamarádovi Puňťovi jako by slehla obloha. Jen v jednom byl tento den jiný. Po dlouhé době nepršelo. Tedy, spíše bych měl štěknout, skoro nepršelo. Protože každou chvilku jsem ucítil, jak mi kožíšek svlažila dešťová kapka. Tento ponurý den tlapkal jsem hlubokými brdskými lesy zaposlouchaný do zpěvu kamarádů ptáčků zvědav, kam mne tlapky zanesou.   Tlapkal jsem po měkoučké lesní cestě vedoucí mezi vysokými stromy. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostl vysoký strom vedle vysokého stromu. Pod vysokými stromy zmerčil jsem tu pidi stromek, tu mladý rozčepýřený strom. Merčil jsem i koberce mechu, občas jsem zmerčil borůvčí.   Tlapkal jsem po boku člobrdice, merčil jsem ségruši kdesi v dáli přede mnou. Užíval jsem si každý krok, který jsem v tomto krásném lese utlapkal, kdy

     Kraj:  Středočeský Okres:  Příbram GPS souřadnice:  49.5728706N, 13.8286044E Odkaz do map:  https://mapy.cz/s/kogosozume Byl den ponuřejší než ponurý. Na obloze plul jeden velký šedivý mrak. Po Puňťovi nebylo ani vidu, ani slechu. Ale protože takovéto počasí u nás panuje už dlouho, musel jsem se vydat protáhnout. A kam jinam bych měl vyrazit, než za humna. Vydal jsem se proto do mých oblíbených Brd. Vydal jsem se do míst mne ták moc dobře známých. A pro svou toulku vybral jsem si jednu z mála lesních cest, po které jsem ještě netlapkal.   Tlapky mne nesly po měkoučké lesní cestě hlouběji a hlouběji do lesa. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem koberce mechu, pařezy i spoustu pidi stromků. Po levé tlapce merčil jsem keře, které dělaly les hustější než hustý. Po pravé tlapce merčil jsem spoustu tajemných pěšinek.   To se ví, neodolal jsem. Jen co jsem pěšinky zmerčil, zamával jsem člobrdici na rozloučenou, počkal jsem, až ség

     Kraj:  Plzeňský Okres:  Klatovy GPS souřadnice:  49.3361619N, 13.6690075E Odkaz do map:   https://mapy.cz/s/federaduje Byl den zvláštnější než zvláštní a já jsem se toulal Horažďovickem. V tlapkách jsem měl mnoho kilometrů, v merku jsem měl mnoho krásných míst. Tlapkal jsem si po zpevněné cestě mezi poli do kopečka a kebuli mi zdobil úsměv od ušadla k ušadlu. To, že na obloze nezářil kamarád Puňťa mne nemohlo zastavit. Vždyť po obloze plulo tolik mráčků a mraků, že jí dělaly ták barevnou, jakou jsem jí dlouho nezmerčil.   Tlapkal jsem do táhlého kopečka a užíval jsem si každý krok. Přede mnou merčil jsem les, který mi byl s každým krokem blíž a blíž. I svět jsem měl jako na tlapce. Merčil jsem blízké Horažďovice, merčil jsem blízké Pošumaví a vzdálenější šumavské kopce. Svět, kterým jsem tlapkal a který jsem měl jako na tlapce, byl ták nádherný.   Těsně před lesem zmerčil novou cestu. Snad proto, že je cesta novější než nová, snad proto, že vede mezi lesem a loukou, svedla

    Kraj:  Plzeňský Okres:  Klatovy GPS souřadnice:  49.3112947N, 13.7219064E Odkaz do map:   https://mapy.cz/s/lajozasofa Byl krásný den a já jsem se toulal Horažďovickem. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval kožíšek. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky, které dělaly oblohu krásnější než krásnou. Příroda, kterou jsem tlapkal, krásně voněla. A ptáčci, ti ták krásně zpívali.   Tlapkal jsem po měkoučké cestě z mírného kopečka. Po levé tlapce mi tekl potůček, jehož tekoucí vodička krásně zurčela do dálky. Potůček napájel kaskádu rybníčků, na kterých si pokojně plavaly mé kámošky kachny. Po pravé tlapce jsem měl louku čvachtavější než čvachtavou. Louka byla až ták čvachtavá, že jsem se po prosvištění po ní musel vykoupat v jednom z rybníčků.   Koupání ve studené vodičce mne přimělo k rychlému běhu. Svištěl jsem proto sem a tam. Chvilku jsem svištěl z kopečka, daleko od člobrdice. Chvilku jsem svištěl do kopečka, zpátky k člobrdici. Dopředu a zpě