Tuláčci

                Kraj: Pardubický Okres: Chrudim GPS souřadnice:  49.8288878N, 16.0491397E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/capugocere Byl krásný den a já jsem se s člobrdicí toulala po východních Čechách. Po dlouhé době jsem vyměnila parádní výhledy za hluboký les, kterým jsem se toulala zaposlouchaná do zurčení říčky a šumění větříčku v korunách stromů.   Tlapky mne nesly nádherným lesem, jemuž podobný jsem ještě nikdy nenavštívila. Hluboká bučina po mé levé tlapce pohlcovala skálu, která kdysi dávno na mnoha místech sloužila k těžbě kamene. Po prvé tlapce zurčela mi říčka, ve které voda umývala nádherné bílé kameny. Za říčkou byla opět parádní bučina, jen občas jsem zmerčila jehličnan.   Tlapkala jsem nádhernou přírodou a očadla jsem si mohla vykoukat. Tlapky mne nesly po měkoučké úzké cestě, jen občas jsem narazila na cestu kamenitou. Užuž jsem si pod fousky poštěkávala, jak je místní les předvídatel...

                Kraj: Pardubický Okres: Ústí nad Orlicí GPS souřadnice:  49.8945264N, 16.0728539E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/gatatufefa Den byl jako korálek. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Příroda ták krásně voněla, jako voní málokdy. Tento krásný den jsem se po boku člobrdice toulala po východních Čechách a byla jsem moc moc zvědavá, kam mne tlapky zanesou.   V merku jsem měla spoustu krásných míst. Už jsem byla na hradech i v Betlémě, poznala jsem i místní lomy. Svět mi nejednou ležel u tlapek, a přesto mne východní Čechy stále překvapovaly. I na této procházce jsem v kožíšku tušila, že mne překvapení nemine. Ale co mne čeká, to mi kožíšek ne a ne prozradit.   Tlapkala jsem po měkoučké cestě mezi loukami. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostla travička a kvetly květiny. Až v dáli daleké přede mnou zmerčila jsem strom, který narušova...

               Kraj: Pardubický Okres: Chrudim GPS souřadnice:  49.8359047N, 16.0429761E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/jedobatumo Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými hřejivými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti se občas proletěl bílý naducaný mráček, ale opravdu se tak stalo jen občas. Vlahý větřík vanul a příjemně mne laskal v kožíšku. Zkrátka den byl jako korálek a já jsem byla moc moc ráda, že se mohu toulat.   Tlapky mne nesly po kamenité cestě mezi domky, které kdyby mohly vyprávět, určitě by nám předaly spoustu krásných příběhů. Brzy jsem však nechala domky za chvostem a přímo před famfrňákem jsem měla vysokánskou věž a kamenný most zakončený bránou, které mi dávaly již z dálky tušit, že návštěva hradu mne nemine.   Jak se mi z dálky dávalo tušit, na místě se potvrdilo. Brzy jsem se ocitla na nádvoří hradu, kde jsem navětřila fantastickou vůni dobrot. Člobrdici ale místo...