Skládaná skála, CHKO Brdy

            

Kraj: Plzeňský

Okres: Rokycany

GPS souřadnice: 49.6991344N, 13.7839308E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/cehukukore

 

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti poletovaly bílé mráčky, které dělaly oblohu živější než živou. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Ani kamarádi ptáčci nezaháleli. Z plna hrdla pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí.

 

Tlapky mne nesly po klikatící se lesní cestě do táhlého kopečka. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Mezi vysokými stromy bylo tolik pěšinek, že bych je ani nespočítala. Nejednou jsem se vydala po pěšince kamsi do hloubi lesa, abych se další pěšinkou vrátila zpět. Cestou jsem zkoumala stopy mých lesních kámošů, kterých je zdejší les plný.

 

Zjistila jsem, že v místě, kterým jsem tlapkala, bydlí kámošky srnečky se svými rodinami. Objevila jsem stopy kámošů divočáků, chytré lišky a dokonce kámoše jezevce, který lesem prochází v pozdních nočních hodinách, kdy já už dávno chrupu v pelíšku.

 

Cesta má, šla mi krásně od tlapek. Nikam jsem nespěchala. Jen jsem se toulala. Brzy se celé mé já ocitlo na rozcestí, na kterém jsem se musela rozhodnout, zda se vydám doprava, do táhlého kopečka, nebo doleva, z táhlého kopečka. Co však Fabiánek nechtěl. Při kroucení kebulí a vybírání směru jsem si všimla sotva viditelné pěšinky vedoucí kamsi dopředu, přímo za famfrňákem. A rázem bylo vymalováno.

 

Kdo mne zná, už asi dobře ví, kam jsem se vydala. Vždyť kdo by se chtěl toulat cestou, kterou si člobrdové označili turistickými značkami. To já raději prozkoumávám tajemné pěšinky vedoucí kamsi. A zrovna tato pěšinka mne k průzkumu sváděla silou nebývalou.

 

Pro jistotu jsem promrkala očadla, našponovala ušadla a famfrňákem jsem se několikrát zhluboka nadechla. Proč to dělám, jsem netušila. Ale jistota je jistota. Se všemi smysly v pohotovosti, tempem tlapka tlapku mine, vyrazila jsem kupředu.

 

Tlapka střídala tlapku a než jsem se nadála, stála jsem na vysoké skále. U tlapek mi ležel nádherný les. Pod stromy merčila jsem koberce borůvčí a mechu. Napříč skálou merčila jsem pěšinku. To se ví, nezaváhala jsem ani na okamžik, jen co jsem pěšinku zmerčila, už jsem byla pod skálou a pomalu jsem se otáčela, abych viděla, co jen jsem to sesvištěla.

 

To vám štěknu, kamarádi, to jsem dělat neměla. To, co má očadla spatřila, to vám byla legranda. Napříč skálou přesně v mých stopách sestupovala člobrdice. S každým krokem si dobře promýšlela, kam položí nohu a kde se chytne. Zatímco já jsem ze skály sesvištěla ani nevím jak, člobrdici to trvalo ták dlouho, že jsem měla čas na pořádný průzkum.

 

Zkoumala jsem nádherný hluboký les, prohlížela jsem si skálu. Zasvištěla jsem za mladé rozčepýřené stromky, kde jsem objevila chaloupku jako z pohádky. Když jsem se vracela zpátky k člobrdici, objevila jsem měkoučkou lesní cestu, která překvapila nejen mne, ale i člobrdici, která byla konečné po mém boku.

 

Co vám budu, kamarádi, štěkat. Skládaná skála je místo krásné, před většinou člobrdů dokonale ukryté. Mnozí si myslí, že skála nemá co nabídnout. Ale kdo tu jednou byl, dá mi jistě za pravdu, že takhle krásnou skálu nelze objevit všude. Pravidelné tvary skály překvapí člobrdy, stejně jako chlupáče překvapí nory mých lesních kámošů, kteří tu v hojném počtu bydlí. Na skále můžete také zmerčit parádní strom, který vypadá jako z filmu. Důvodů, proč se ke skládané skále vydat je tolik. Ale na to určitě přijdete sami, až se v mých stopách vydáte.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)