Fabiánův pramen, Brdy

 

Kraj: Středočeský

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.8144989N, 14.0010997E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/rapebolasa

Byl krásný den a já jsem se toulal po Brdech. Chvíli byla mlha hustá tak, že by se dala krájet a já si sotva zmerčil špičku famfrňáku. Jen o chvilku později byla mlha tentam a paprsky kamaráda Puňti mi zahřívaly kožíšek a les kolem mne dělaly krásnější než krásný.

 

Tlapkal jsem pohádkovým brdským lesem po zpevněné lesní cestě a užíval jsem si každý krok. Tlapkal jsem místy, kam se snažím vydat každý rok, ale abych vám pravdu štěkl, už ani nevím, kdy jsem tu byl naposledy. Co vím určitě je to, že krásný mlhavý den jsem tu ještě nezažil.

 

Pomalu a jistě tlapkal jsem stále kupředu. Očadla, ušadla i famfrňák jsem měl v pohotovosti. Famfrňák větřil omamnou vůni lesa, ve které se mísila vůně vlhkosti a jehličí. Ušadla byla zaposlouchaná do zvuku větříku ve větvích, když v tom, najednou, zničehonic, zaslechla slabé zurčení vodičky. V tu chvíli byly očadla ve svém živlu. Koukala doleva i doprava, ale vodičku nezmerčila. Co je tohle za šlendrián, to jsem musel za každou cenu zjistit.

 

Zastavil jsem se a pořádně jsem zavětřil. Opět jsem ucítil svěží vůni lesa, ale vůni vodičky, tu jsem nenavětřil. Otočil jsem kebuli doprava, zhluboka jsem se nadechl a opět nic. Otočil jsem kebuli doleva, zavětřil jsem, když v tom mne ve famfrňáku zašimrala vůně svěžejší než svěží. Byla to vůně ták svěží, že jsem v mžiku věděl, jakým směrem se mám vydat dál.

 

Radostí jsem si povyskočil. Než se člobrdice stihla byť jen nadechnout, už jsem mizel po pěšince po mé levé tlapce v hloubi lesa. Usvištěl jsem jen pár kroků, když se přímo přede mnou, v hustém mladém lese, objevil úzký potůček. Stačil mi jen dlouhý skok a byl jsem u potůčku. Hodil jsem očadlem proti proudu. Pod vysokými stromy, jen mrňousek od pěšinky, zmerčil jsem malou stříšku, pod stříškou zmerčil jsem rezavé bahýnko a vedle bahýnka kámen, skvěle maskovaný rostlinkou.

 

Kouknul jsem na stříšku, kouknul jsem na kámen. Hodil jsem očadlem po potůčku, když mi to štěklo. Štěklo mi, že jsem u jedné z mých nejoblíbenějších studánek. Štěklo mi, že jsem u Fabiánova pramenu.