Křížový pramen, Brdy
Kraj: Středočeský
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.8124008N, 14.0016003E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/nedemugalu
Byl mlhavý den a já jsem se
toulal po Brdech. Mlha byla hustá ták, že by se dala krájet a chvílemi jsem si
neviděl ani na špičku famfrňáku. Protože jsem tlapkal lesem mne ták dobře
známým, byla pro mne mlha velkým rozptýlením. Ukázala mi, že i dobře známá místa
se mnohdy mohou zdát úplně neznámá. Stejně jako mi ukázala, jak nepozorná
dokáže být ségruše. Vždyť bez mlhy bych se k ní nepozorovaně nikdy
nepřiblížil. Ale v mlze, to vám byla jiná. Pak se k ní stačilo
přitulit a ona se lekla tak, že v mžiku svištěla kupředu. A já za ní.
Ale jak to tak bývá, nic netrvá
věčně. Dopředu svištěla ségruše jen chvilku. Znenadání svištěla zase zpátky.
Jakmile svištěla kolem mne, štěklo jí, že jsem to já, kdo si z ní dělá
legrandu. V tu chvíli se opět připojila k člobrdici a tlapkala jí
věrně po boku.
Kolikrát se mi podařilo ségruši
vylekat, to vám kamarádi neštěknu. Ale málokrát to nebylo. A jaká vám to byla
legranda. Po dlouhé době jsem pro změnu dělal psí kusy já. A že mi to šlo.
Jak jsem tak dělal psí kusy, jak
jsem zlehka lekal ségruši, málem jsem přehlédl širokou pěšinu vyloženou kamením
jen mrňousek přede mnou po mé levé tlapce. A to by byla kamarádi, moc velká
škoda.
Naštěstí jsem si pěšinky všimnul.
Jen co jsem jí zmerčil, kopnul jsem do vrtule a vyrazil jsem kupředu. Svištěl
jsem k pěšince ták rychle, až se mi od tlapek prášilo. Usvištěl jsem jen
pár kroků a dosvištěl jsem k pěšince. Skočil jsem i dlouhý skok, když se
přímo přede mnou objevil vysoký statný strom.
Taktak jsem statný strom minul.
Taktak jsem minul domeček stojící těsně vedle něj. Z leknutí jsem se
rychle oklepal a pomalu a jistě, tempem tlapka tlapku mine, vydal jsem se k domečku.
Utlapkal jsem jen pár kroků,
obtlapkal jsem strom. V mžiku jsem byl u domečku, když v tom,
najednou, zničehonic, kebule mi zmizela v domečku. V tu chvíli očadla
zmerčila spoustu vodičky. Ve vodičce zmerčil jsem velkého černého psa
s jazykem na vestě a s valícího očadla.
Ano kamarádi, ve vodičce jsem merčil sebe, v celé mé kráse. Přes sebe merčil jsem usazené listí a zeminu. Vodička byla průzračnější než průzračná. Vodička byla dokonce ták průzračná, že jsem nestačil valit očadla. Takhle průzračnou vodičku jsem totiž v Křížovém pramenu ještě nezmerčil.
Komentáře
Okomentovat