Studánka Pod Pilskou, CHKO Brdy

 

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6773283N, 13.9137275E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/rabuduvola

Byl chladný den a já jsem se toulal po Brdech. Na obloze se proháněly šedivé mraky, které slibovaly pořádnou chumelenici. Za stromy merčil jsem mlhu hustou tak, že by se dala krájet a která mi naznačovala, že pokud před ní neuteču, čeká mne ještě pořádné dobrodrůžo. Ale ani šedivé mraky na obloze, ani mlha schovaná za stromy, mne od procházky pohádkovými brdskými lesy nemohla odradit.

 

Tlapkal jsem po zpevněné lesní cestě do táhlého kopečka. Co chvilku jsem se jen tak prosvištěl lesem mezi stromy, co chvilku jsem dělal psí kusy se ségruší. Občas jsem se vrátil pro pohlazení k člobrdici, občas jsem se jen tak klouzal. Užíval jsem si každou chvilku tohoto krásného a snad i trošku tajemného dne, když jsem jen mrňousek před sebou zmerčil rozcestí.

 

Jenže nebylo to rozcestí, co mne motivovalo zrychlit. Byla to tajemná cesta jen mrňousek před rozcestím, kvůli které jsem člobrdici zamával chvostem na rozloučenou a vyrazil jsem kupředu. Byla to cesta, kterou už pomalu pohltil místní les. Ale zároveň to byla cesta, která mi už z dálky říkala, že mne zavede na jedno zapomenuté místečko.

 

Jen co jsem tajemnou cestu před rozcestím zmerčil, radostí jsem si povyskočil. Zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a rychleji než rychle vyrazil jsem kupředu.

 

Svištěl jsem do kopečka a nic mne nemohlo zastavit. Od tlapek mi odlétal sníh. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby mne udržel na všech čtyřech. Já jsem svištěl kupředu a už jsem se merčil na tajemné cestě.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, skočil jsem dlouhý skok. Najednou mne tlapky nesly po tajemné lesní cestě do hloubi lesa. Utlapkal jsem jen pár kroků, když jsem na stromě zmerčil pruh. V tu chvíli jsem otočil kebuli doleva a zmerčil jsem místo, na kterém se podepsal zub času a které zanedlouho bude schované před očadly tuláků.

 

Jen co jsem místo zmerčil, změnil jsem směr. Cestou necestou svištěl jsem z kopečka. Borůvčí mne šimralo na bříšku, co chvilku se mi pod tlapkou objevila větev, ale ani jedno mne nezastavilo. Stále jsem svištěl z kopečka, když v tom, najednou, ozvalo se čvachtnutí a bříško jsem měl schované pod nánosem vodičky a bahýnka.

 

Jen co jsem ucítil mokré bříško, zastavil jsem se. Můj cíl byl jen mrňousek přede mnou. Jenže brodit se vodičkou když venku mrzne, to by byl nerozum.

 

Změnil jsem směr a tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem kolem vodičky doufajíc, že najdu pěšinku, po které se dostanu ke svému cíli. Pomalu a jistě tlapkal jsem kolem vodičky, když mi štěklo, že místem, kterým tlapkám, jsem už tlapkal. Ale pěšinku vedoucí k mému cíli, tu jsem nenašel.

 

Když jsem zjistil, že se do svého cíle nedostanu, posadil jsem se. Jako na tlapce jsem měl vysoké stromy, pod nimiž byl malý rybníček se spoustou vodičky. Z vodičky na mne koukalo borůvčí. Uprostřed vší té krásy stál malý dřevěný domeček, který už určitě mnoho pamatuje.

 

Nebyl to však obyčejný domeček, co jsem uprostřed jezírka merčil. Byla to studánka Pod pilskou. Byla to studánka, která má ták silný pramínek, že je vodička nejen v domečku, ale také všude kolem. 

Tipy na výlety s místem pro zaznamenání vašich zážitků, vlepení fotek i k otisknutí turistických razítek z navštívených míst, najdete v našem Turistickém zápisníku, který je k dostání na našem webu https://tulacci.cz/turisticky-zapisnik-chko-brdy/p1.