Studánka U jezevce Pepi, PP Pod Štědrým

  

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.4891219N, 13.6931867E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/dafudevuve

Byl krásný den a já jsem se toulal přírodním parkem Pod Štědrým. Na obloze zářil kamarád Puňťa a dělal den krásnější než krásný. Větřík vanul, a co chvíli mi polaskal v kožíšku. Tento krásný den jsem se po boku ségruše a člobrdice vydal na prochajdu do přírodního parku Pod Štědrým, rozhodnut, že zmapuji vše, co se od mé poslední návštěvy na místě změnilo.

 

Tlapkal jsem čvachtavou cestou mezi pastvinami. V pastvině po pravé tlapce jsem merčil kámošky kravky, pastvina po mé levé tlapce byla úplně prázdná. Jako dnes si vzpomínám, jak jsem se tu naposledy zastavil na kus štěku s kámoškami ovečkami. Ale letos už tu není ani jedna. Kam jen se poděly, to budu muset zjistit.

 

S kebulí plnou vzpomínek tlapkal jsem po čvachtavé cestě dál. Než jsem se nadál, byl jsem na rozcestí, kde mne při poslední návštěvy překvapily křepelky. A že jich tehdy bylo. Ale dnes? Dnes nebylo po křepelkách ani památky. Zato jsem z dálky ne moc daleké zaslechl zurčení potůčku.

 

Jen co mi štěklo, že slyším zurčící vodičku, našponoval jsem ušadla. Očadly jsem se rozhlédl kolem sebe, ale vodičku jsem nezmerčil. Musel jsem proto povolat na pomoc famfrňák. Za pomoci famfrňáku a ušadel jsem v mžiku věděl, kudy dál. Sesvištěl jsem z cesty, přeskočil jsem nevysoký keř a než se člobrdice zmohla na slovo, už jsem se zbavoval bahýnka z mého bříška.

 

Po krátkém osvěžení vydal jsem se toulat dál. Protlapkal jsem kolem chaloupky stojící po levé straně cesty a než jsem se nadál, už jsem byl v bučině. V bučině jsem utlapkal jen pár kroků, když jsem po své levé tlapce zmerčil sotva znatelnou pěšinku.

 

To se ví, v mžiku jsem změnil směr. Opustil jsem čvachtavou cestu a už jsem svištěl po pěšince.

 

Svištěl jsem po pěšince a od tlapek se mi ozývalo tajemné šustění. To s každým mým krokem šustilo spadané listí, kterého kolem mne bylo víc než dost. Než jsem se nadál, už jsem klouzal z kopečka. Taktak že jsem se zastavil u zurčícího potůčku.

 

Jak jsem tak stál u potůčku a oddychoval jsem si, stočil jsem kebuli doleva. V tu chvíli jsem jí zmerčil. Byla jen mrňousek nade mnou. Mezi spoustou spadaného listí byla sotva vidět. Ale byla tam. Byla na svém místě. A vůbec se nezměnila.

 

Valil jsem očadla a měl jsem obrovskou radost. Po delší než dlouhé mne tlapky donesly ke studánce U jezevce Pepi. Za ty roky se holka vůbec nezměnila. I ta pravopisná chyba na ní zůstala.

 

I tentokrát ze studánky vytékala spousta chutné vodičky, kterou si člobrdice nalila dokonce i do flašky. A to je kamarádi znamení, že vodička z této studánky je mňamóznější než mňamózní. 

Chcete se vydat v mých stopách nebo vás láká průzkum nádherné přírody, ve které turistu jen tak nepotkáte? Pokud ano budu moc rád, když se zapojíte do Putování za poznáním přírodního parku Pod Štědrým, který jsem s člobrdicí připravil právě pro vás. Putování za poznáním přírodního parku Pod Štědrým je zdarma, jeho cíle a pravidla naleznete na mém webu https://tulacci.cz/putovani-za-poznanim/2023/prirodni-park-pod-stedrym/m25.