Velký smrk

 

Kraj: Plzeňský

Okres: Rokycany

GPS souřadnice: 49.7781958N, 13.5212975E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/mecohoburo

Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Po boku mu pluly bílé naducané mráčky, které Puňťu škádlily, jak nejlépe uměly. Les, kterým jsem tlapkal, nádherně voněl. A jak krásné písně v něm zněly. To vám byla kamarádi pohádka.

 

Tlapkal jsem po kluzké cestě z táhlého kopečka. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem mladé rozčepýřené stromy, které doplňovaly pidi stromky. Pod stromy merčil jsem koberce mechu, ze kterých vyčuhovaly pařezy a kameny.

 

Tlapkal jsem tempem tlapka tlapku mine po boku člobrdice a užíval jsem si každý krok. Nevím, jak dlouho jsem si takhle v klidu tlapkal, když se u mne objevila ségruše a chtěla dělat psí kusy. To se ví, moc se mi nechtělo. Chtěl jsem si užít místní krásnou přírodu. Ale copak to jde ségruši nevyhovět?

 

Než se člobrdice stihla nadechnout a ségruše uklidnit, už jsem svištěl z kopečka se ségruší v kožíšku. Co chvilku jsem se schoval za strom, co chvilku na mne odkudsi potichu vyštěkla ségruše. Za chvíli nám byl les malý a člobrdice nevěděla, kam koukat dřív.

 

Jak dlouho jsem dělal se ségruší psí kusy, to vám kamarádi neštěknu. Najednou jsem se objevil na rozcestí a překvapením jsem se posadil.

 

Těsně vedle lesní cesty zmerčil jsem pořádný kmen. Zmerčil jsem kmen větší než velký. Zmerčil jsem kmen, který byl před pár lety majestátním stromem se spoustou větví a větviček. Zmerčil jsem kmen veliký, porostlý houbičkami. Za kmenem zmerčil jsem ségruši, jak valí očadla na dřevěnou stříšku.

 

Jen co jsem stříšku zmerčil, byl jsem na všech čtyřech. Skočil jsem pár dlouhých skoků a byl jsem u ségruše. Opět jsem se posadil.

 

Seděl jsem po boku ségruše a valil jsem očadla. Pod nevysokou stříškou zmerčil jsem pařez větší než velký. Zmerčil jsem pařez, ze kterého kdysi dávno rostl majestátný strom. Zmerčil pařez stromu, který pro tohle místo moc znamenal. Ale co, to mi musela přečíst člobrdice z naučné tabule stojící opodál.

 

Dozvěděl jsem se, že jsem se ségruší objevil strom, kterému se přezdívalo Král lesa a později Velký smrk. Král lesa tu stál až do roku 2009. V roce 1927 byla Králi lesa zajištěna ochrana u Památkového úřadu v Praze. Také jsem se dozvěděl, že se o Králi lesa zmiňoval časopis už v roce 1928.