Kámen u Bublavé větve a Schwarzenbergův kámen, Brdy

    

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice kamenu u Bublavé jedle: 49.5667489N, 13.8491083E

GPS souřadnice Schwarzenbergova kamenu: 49.5667044N, 13.8486583E

Odkaz do map na kámen u bublavé jedle: https://mapy.cz/s/navaharomu

Odkaz do map na Schwarzenbergův kámen: https://mapy.cz/s/lefonopeko

 Byl ponurý den a já jsem se toulal po Brdech. Na obloze plul obrovský šedivý mrak, který snad neměl začátek a ani konec. Jediné co měl, byl dostatek vodičky, kterou se chystal spustit na mé oblíbené brdské lesy. A možná i o kousek dál, kdo ví.

 

I přes nepřízeň počasí toulal jsem se mými oblíbenými Brdy a nic mne nemohlo zastavit. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Co chvilku mi kožíšek počechral slabý větříček. Nejednou mi na bříšku polechtala vysoká travička, přes kterou jsem musel skočit, když jsem se chtěl rozsvištět po jedné z mnoha pěšinek, vedoucích kamsi do hlubokého lesa.

 

Chvilku jsem tlapkal po boku člobrdice, chvilku jsem dělal psí kusy se ségruší. Protlapkal jsem kolem baru pro mé lesní kámoše, kde v jednu chvíli bylo tolik člobrdů, kolik jsem jich za léta mého toulání po Brdech v Brdech ještě nepotkal. Za barem, už kousek dál od člobrdů, jsem opět svištěl lesem s radostí mi vlastní a s větříčkem v kožíšku a nic mne nemohlo zastavit.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, prosvištěl jsem zatáčkou. Přímo přede mnou, jen pár korků ode mne, po mé pravé tlapce, objevila se ohrádka a v ohrádce strom. V tu chvíli jsem poznal, kde jsem. V tu chvíli jsem ještě zrychlil a dál jsem svištěl ták rychle, jako svištím málokdy.

 

Jen pár kroků jsem usvištěl, jen pár skoků jsem skočil. Před ohrádkou se stromkem opustil jsem lesní cestu. Skočil jsem ještě jeden dlouhý skok a byl jsem u svého cíle. Byl jsem u kamene s vytesanou psí kebulí. Byl jsem u kamene nazvaném Kámen u Bublavé větve.

 

Již mnohokrát jsem na místě byl. Již mnohokrát jsem si prohlížel psí kebuli. Mnohokrát mi člobrdice četla, že kámen je věnován na vzpomínku na chov českých fousků. Ale nyní už má kámen jméno i v mapách.

 

Když jsem měl kámen v merku, když jsem věděl, že jeho jméno je už i v mapách zapsané, vydal jsem se dál, po sotva znatelné pěšince do hloubi lesa. Přeskočil jsem val, utlapkal jsem ne moc kroků a byl jsem u dalšího kamenu. Byl jsem u malého kamenu, který stojí na valu mezi valy pod vysokým smrkem. Dotlapkal jsem ke Schwarzenbergovu kamenu, který upomíná na to, že zde kníže Karel ze Schwarzenbergu, dne 9. dubna 1912 zastřelil 3 kusy vysoké zvěře.

 

Co vám budu štěkat, kamarádi. V mžiku jsem byl zmatený. Skoro na jednom místě najít dva kameny, a z toho tak jiné, to se mi nepoštěstí každý den. Ale právě díky těmto kamenům vzpomínky zůstanou.