Kaple Proměnění Pána Krista, CHKO Brdy

    

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5654169N, 13.7779336E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/rocacubolu

Byl krásný den a já jsem se toulal hlubokými brdskými lesy. Tlapky mne nesly po měkoučké lesní cestě do táhlého kopce. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem koberce borůvčí. Najednou, zničehonic, však hluboký les skončil. Po vysokých stromech nebylo ani památky. Stejně jako po borůvčí. Zato jsem merčil spoustu kamenů tak zvláštně ležících na sobě. Merčil jsem spoustu mladý stromků, na kterých bude k podzimu spousta červených bobulek. Přesně těch bobulek, které tak moc rádi baští mí opeření kámoši. Ti kámoši, kterých v místě žije nespočet. Ti kámoši, kteří každému tulákovi, jenž touto cestou stoupá vzhůru, pějí do kroku ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí.

 

Tlapkal jsem do kopce a valil jsem očadla. Hluboký les jsem měl už daleko za chvostem. Tlapkal jsem přírodou, která se měnila s každým mým krokem. Co chvilku jsem pozoroval kamenné moře. Co chvilku jsem se kochal výhledem na blízké kopečky, pole i louky. Co chvilku jsem valil očadla na šumavské hřebeny, které byly ták daleko, ale přitom se zdály být ták blízko.

 

Tlapkal jsem si nádhernou přírodou, protlapkal jsem zatáčkou, když v tom se příroda opět jako mávnutím kouzelného proutku změnila. Byl jsem na konci cesty obklopené kameny. Přímo přede mnou bylo rozcestí. Za rozcestím merčil jsem dva vysoké stromy. Mezi stromy zmerčil jsem krásnou zděnou kapličku. Zmerčil jsem kapličku, kterou jsem už z dálky moc dobře poznal.

 

Jen co jsem mne ták dobře známou kapličku zmerčil, zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a rychleji než rychle vyrazil jsem kupředu. Svištěl jsem kupředu s radostí mi vlastní a rychlostí mi nevlastní. Svištěl jsem kupředu a po boku mi svištěla ségruše, která chtěla být na mém oblíbeném místě očividně dříve než já. A to jsem jí nemohl dovolit.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, skočil jsem pár dlouhý skoků, odsvištěl jsem od ségruše a byl jsem u cíle. Byl jsem u kapličky Proměnění Pána Krista jen mrňousek od samotného vrcholu Třemšín. Byl jsem na místě mne ták dobře známém. Byl jsem na místě opředeném mnoha legendami.

 

Pomalu, krok sun krok, tlapkal jsem kolem kaple. Četl jsem si vzkazy od mých místních kámošů. Četl jsem si vzkazy i od mých přespolních kámošů. Zkoumal jsem kapličku a její okolí krůček po krůčku. Po důkladném průzkumu, po přečtení mnoha vzkazů jsem zjistil, že kaplička je stále na svém místě a nic se u ní za dobu mé nepřítomnosti nezměnilo. Stále je opředená legendami, které nikdo neobjasnil. Stále je krásná, i když už se na ní zub času podepisuje. A také jsem zjistil, že ke kapličce chodí stále mnoho tuláků, kteří se před ní pod vysokými stromy na chvíli zastaví.