Kobylí hlava, CHKO Brdy

   

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5752983N, 13.7819003E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/hehulebado

Po dlouhé době byl krásný den. Na obloze zářil kamarád Puňťa a po mracích a mráčcích nebylo na obloze ani vidu. Vlahý větřík vanul. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné. A příroda ták krásně voněla. Větřil nejen omamnou vůni lesa. Větřil jsem vůni kytiček, stromů i keřů, která neodmyslitelně patří k probouzející se přírodě.

 

Tlapkal jsem do táhlého kopečka a užíval jsem si každý krok. Užíval jsem si vůni přírody, užíval jsem si přítomnost ségruše i pčíkající člobrdice. Užíval jsem si svištění po pěšinkách mezi vysokými stromy. Zkrátka užíval jsem si každý krok a než jsem se nadál, z kopečka se stala rovinka a já jsem stál na obrovském rozcestí a přemýšlel kudy dál.

 

Stál jsem na rozcestí a rozhlížel jsem se kolem sebe. Mohl jsem se vydat doprava, z kopečka, cestou mi ták povědomou. Mohl jsem tlapkat rovně, kamsi do kopečka mezi spoustou rozkvetlých kytiček a probouzejících se mladých bučků. Mohl jsem také tlapkat doleva, skoro po rovince, cestou mne ták dobře známou.

 

Kudy dál, to jsem dlouho netušil. Mohl jsem si kebuli ukroutit, když v tom má ušadla zaslechla zvuk zurčící vodičky. V mžiku bylo vymalováno. Tlapky mé se daly do pohybu a celé mé já nesly po zpevněné lesní cestě do mírného kopečka, který byl dosud po mé levé tlapce.

 

Než jsem se nadál, už jsem svištěl kupředu s radostí mne vlastní a rychlostí mi dávno nevlastní. Od tlapek se mi jen prášilo. Ušadla mi plápolala na kebuli a celé mé já bylo k nezastavení.

 

Usvištěl jsem jen pár kroků, když jsem zmerčil po své pravé tlapce malinký vodopád na místním potůčku. Hodil jsem očadlem do lesa za vodopád. Jen mrňousek proti proudu vodičky, pod vysokým stromem jsem jí zmerčil. Stála tam v celé své kráse, ozářená paprsky kamaráda Puňti, krásná dřevěná studánka.

 

Jen co jsem studánku zmerčil, skočil jsem dlouhý skok přes potůček a než bys pro kostičku dosvištěl, už jsem měl kebuli pod stříškou a v průzračné vodičce jsem merčil mou kebuli v celé její kráse a s přibývajícím rozumem na bradě.

 

To vám štěknu kamarádi, po době delší než dlouhé jsem byl u jedné z mých nejoblíbenějších studánek. Byl jsem u studánky Kobylí hlava, která stojí na rozcestí, ze kterého vedou cesty na samá krásná místa. Byl jsem u studánky v nádherné přírodě, kde v sezóně borůvek můžete posvačit a v sezóně houbové při troše štěstí najdete tolik hřibů satanů, kolik se vám jinde nepoštěstí. Vím, satan se nebaští. Ale houba je to krásná a člobrdice je sem chodí moc ráda fotit. A od cesty si odnáší i spoustu hřibů, ale to je prý její velké tajemství.