Kobylí hlava, CHKO Brdy
Kraj: Středočeský
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.5752983N, 13.7819003E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/hehulebado
Po dlouhé době byl krásný den. Na
obloze zářil kamarád Puňťa a po mracích a mráčcích nebylo na obloze ani vidu.
Vlahý větřík vanul. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné. A příroda ták
krásně voněla. Větřil nejen omamnou vůni lesa. Větřil jsem vůni kytiček, stromů
i keřů, která neodmyslitelně patří k probouzející se přírodě.
Tlapkal jsem do táhlého kopečka a
užíval jsem si každý krok. Užíval jsem si vůni přírody, užíval jsem si
přítomnost ségruše i pčíkající člobrdice. Užíval jsem si svištění po pěšinkách
mezi vysokými stromy. Zkrátka užíval jsem si každý krok a než jsem se nadál,
z kopečka se stala rovinka a já jsem stál na obrovském rozcestí a
přemýšlel kudy dál.
Stál jsem na rozcestí a rozhlížel
jsem se kolem sebe. Mohl jsem se vydat doprava, z kopečka, cestou mi ták
povědomou. Mohl jsem tlapkat rovně, kamsi do kopečka mezi spoustou rozkvetlých
kytiček a probouzejících se mladých bučků. Mohl jsem také tlapkat doleva, skoro
po rovince, cestou mne ták dobře známou.
Kudy dál, to jsem dlouho netušil.
Mohl jsem si kebuli ukroutit, když v tom má ušadla zaslechla zvuk zurčící
vodičky. V mžiku bylo vymalováno. Tlapky mé se daly do pohybu a celé mé já
nesly po zpevněné lesní cestě do mírného kopečka, který byl dosud po mé levé
tlapce.
Než jsem se nadál, už jsem
svištěl kupředu s radostí mne vlastní a rychlostí mi dávno nevlastní. Od
tlapek se mi jen prášilo. Ušadla mi plápolala na kebuli a celé mé já bylo
k nezastavení.
Usvištěl jsem jen pár kroků, když
jsem zmerčil po své pravé tlapce malinký vodopád na místním potůčku. Hodil jsem
očadlem do lesa za vodopád. Jen mrňousek proti proudu vodičky, pod vysokým
stromem jsem jí zmerčil. Stála tam v celé své kráse, ozářená paprsky
kamaráda Puňti, krásná dřevěná studánka.
Jen co jsem studánku zmerčil,
skočil jsem dlouhý skok přes potůček a než bys pro kostičku dosvištěl, už jsem
měl kebuli pod stříškou a v průzračné vodičce jsem merčil mou kebuli
v celé její kráse a s přibývajícím rozumem na bradě.
To vám štěknu kamarádi, po době
delší než dlouhé jsem byl u jedné z mých nejoblíbenějších studánek. Byl
jsem u studánky Kobylí hlava, která stojí na rozcestí, ze kterého vedou cesty
na samá krásná místa. Byl jsem u studánky v nádherné přírodě, kde v sezóně
borůvek můžete posvačit a v sezóně houbové při troše štěstí najdete tolik
hřibů satanů, kolik se vám jinde nepoštěstí. Vím, satan se nebaští. Ale houba
je to krásná a člobrdice je sem chodí moc ráda fotit. A od cesty si odnáší i
spoustu hřibů, ale to je prý její velké tajemství.
Komentáře
Okomentovat