Kůgelova chata, Brdy

    

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5629725N, 13.8498117E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/majacafebo

Byl ponurý den a já jsem se toulal mými oblíbenými Brdy.  Po obloze plul velký šedivý mrak. Co chvilku mi do kožíšku spadlo pár dešťových kapek. Les krásně voněl. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné. Dokonce i větřík lehce vanul a já jsem si pod fousky poštěkával, jaký příjemný den tu máme.

 

Tlapkal jsem po měkoučké lesní cestě. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem koberce mechu i borůvčí. Občas na mne vykouknul pařez, občas jsem zmerčil pořádný balvan. Najednou se po mé levé tlapce objevila houština. V tu chvíli po pravé tlapce nebylo po vysokých stromech ani vidu, ani slechu. A právě v tomto místě, na posledním vysokém stromě, zmerčil jsem ceduli z doby dávno minulé a pod stromem zmerčil jsem pěšinku, po které jsem se musel vydat dál.

 

Sesvištěl jsem z lesní cesty a než se člobrdice zmohla na slovo, už jsem svištěl mezi pasekou a vzrostlým lesem do lesa opodál. Usvištěl jsem mnoho kroků a dosvištěl je skalce mne ták dobře známé. Dosvištěl jsem ke skalce ták zvláštně tvarované. Dosvištěl jsem ke skalce, vedle níž jsem objevil špičatý zub porostlý mechem.

 

To se ví, nebyl to obyčejný zub. Byl to zub asi metr vysoký, se spoustou zvláštních zoubků. Čím více zoubků u sebe bylo, tím více mechu na zubu rostlo. Čím více mechu na zubu rostlo, tím byl zub zajímavější. Až když jsem se na zub pořádně podíval z dálky, zmerčil jsem zvláštní barvy kamene, který celý zub tvoří.

 

Když jsem měl zub i skalku v merku, vydal jsem se dál. Nyní už jsem tlapkal opatrně. Tlapka střídala tlapku, očadla, ušadla i famfrňák byly v pohotovosti. Ušadla byla zaposlouchaná do zvuků lesa. Famfrňák větřil, zda není kdosi na blízku. A očadla? Ta hledala drát, který dělí kraj lesa od skály.

 

Pomalu, tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem lesem. Najednou, přímo přede mnou, za několika málo vysokými stromy, zmerčil jsem dřevěnou chatičku se zelenými okenicemi a zamřížovanými dveřmi.

 

Radostí jsem si povyskočil. Jen co se tlapky dotkly země, už jsem svištěl kupředu. Věděl jsem, že cesta má je bezpečná. Věděl jsem, že se blížím z té správné strany.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, skočil jsem i dlouhý skok. V mžiku jsem byl u chaloupky, v mžiku jsem byl u drátu. V mžiku jsem hodil očadlem do lomu. V mžiku jsem měl lom v merku a mohl jsem se posadit.

 

Seděl jsem mezi lomem a Kůgelovou chatou a užíval si každou chvíli. Byl jsem na místě klidnějším než klidném a poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčku, kteří tady pějí písně krásnější než krásné. Seděl jsem na zemi a čekal jsem, až se ku mne připojí člobrdice se ségruší. Věděl jsem, že tady si chvilku bok po boku odpočineme.