Třítrubecká vyhlídka, CHKO Brdy

          

Kraj: Plzeňský

Okres: Rokycany

GPS souřadnice: 49.7037000N, 13.7845167E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/hatehogoku

 

Byl krásný den a já jsem se toulal po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval kožíšek. Do kroku mi pěli kamarádi ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Les krásně voněl létem a jehličím. Tento krásný den jsem si tlapkal hlubokými brdskými lesy po boku ségruše a člobrdice a byl jsem moc zvědav, kam mne tlapky zanesou.

 

Tlapkal jsem po měkoučké lesní cestě z kopečka ve stínu vysokých stromů. Mezi větvemi stromů pozoroval jsem paprsky kamaráda Puňti. Pod stromy, které rostly všude tam, kam jen jsem se podíval, kochal jsem se pohledem na koberce borůvčí a mechu. Občas jsem zmerčil maliní, občas jsem zmerčil kapradí. Jen jednou jsem však zmerčil pěšinku, která jakoby vedla do pohádky.

 

Opustil jsem lesní cestu vedoucí hlubokým lesem. Nyní už jsem tlapkal po měkoučké, mechem porostlé pěšince. Tlapkal jsem po měkoučké pěšince klikatící se mezi vysokými stromy. Obtlapkával jsem padlé stromy, obtlapkával jsem balvany. Najednou se pěšinka má rozdělila na dvě, aby se po pár krocích opět spojila v jednu. Za místem, kde se dvě pěšinky v jednu spojily, byla zatáčka. Za zatáčkou, to vám byl kamarádi pohled.

 

Za zatáčkou nevelkou skončil les. S lesem skončila i pohádková pěšinka porostlá mechem. Najednou jsem merčil spoustu kamení. Napříč kamením vedla pěšinka. Pěšinka, která se rychle ztrácela v dáli.

 

Jak dlouho jsem na místě stál a kochal jsem se přírodou, to vám, kamarádi, neštěknu. Když už mi to překvapení dovolilo, vyrazil jsem dál, kupředu, přímo za famfrňákem, hezky pomalu, tempem tlapka tlapku mine.

 

Utlapkal jsem jen pár kroků a les jsem nechal za chvostem. Pomalu jsem tlapkal po kamenech, které se mi vrtěly pod tlapkami. Než jsem se nadál, byl jsem v zatáčce. Dotlapkal jsem do zatáčky, za kterou jsem z pohádkové pěšinky neviděl.

 

Už jen krůček jsem utlapkal a překvapením jsem se posadil. Po pravé tlapce měl jsem kamenné moře a za ním les. Za lesem zmerčil jsem v dálce parádní kopec. Po levé tlapce, to byla jiná. Po levé tlapce zmerčil jsem kamenným mořem vyzdobený kopec. Kopec protkaný lavičkami, které ták krásně souzní s přírodou. Zmerčil jsem i ležící strom, který jako jediný dával tomuto nádhernému místu trošku stínu. Stínu, který jsem ták moc hledal.

 

Ve stínu ležící stromu jsem se uložil. Na tomhle krásném místě jsem si musel odpočinout. Krásná příroda mi jinak nedala. A byť jsem byl podle cedulky na Třítrubecké vyhlídce, ze které už skoro žádný výhled není, rozhodl jsem se na místě chvíli posečkat. Vždyť z takhle krásné přírody by byla škoda jen tak rychle odejít.