U dobré vody, PP Písecké hory

        

Kraj: Jihočeský

Okres: Písek

GPS souřadnice: 49.2912678N, 14.2083339E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/nonecubeba

Byl krásný den a já jsem se toulal rozkvetlými lesy Píseckých hor. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který se mi přes koruny stromů snažil zahřát kožíšek svými hřejivými paprsky. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Před famfrňákem mi občas proletěl kámoš motýl, občas kámoš čmelda a sem tam se před mým famfrňákem objevila kámoška včelka. Po boku jsem měl taťulu a člobrdici a byl jsem ten nejšťastnější chlupáč ne zemi.

 

Toulal jsem se nádhernou přírodou. Byl jsem pohlcen hlubokými lesy Píseckých hor. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly majestátní listnáče, pod kterými tekly potůčky vodičky, a kvetlo tolik druhů květin, že bych je ani nespočítal.

 

Toulal jsem se rozkvetlými Píseckými horami s očadly, ušadly i famfrňákem v pohotovosti. Famfrňák větřil super bájo vůni lesa. Větřil také vůni vodičky a bahýnka. Ušadla poslouchala zvuky lesa a šumění větříčku ve větvích. A očadla? Očadla si prohlížela přírodu a hledala stopy mých lesních kámošů, o kterých jsem moc dobře věděl, že tady bydlet musí. Vždyť Písecké hory jsou ráj. V Píseckých horách bych bydlel i já. A to je co štěknout.

 

Pomalu, tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem hlouběji a hlouběji do lesa. S taťulou po boku, s člobrdicí za chvostem a s radostí v kožíšku jsem se nechal nést pohádkovou přírodou.

 

Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě do sotva znatelného kopečka. Tlapkal jsem mezi potůčky, pozoroval jsem bažiny, kterých je v Píseckých horách nespočet. Mnohokrát jsem se chtěl v jedné z bažin vyláznit. Ale copak to šlo? Nejen, že mne člobrdice hlídala. Věděl jsem, že v tomto ročním období mohou být v bažinách mláďátka mých lesních kámošů. A ty já jsem rušit nechtěl.

 

Způsobně jsem tlapkal po lesní cestě dál a dál. Než jsem se nadál, ocitl jsem se na rozcestí. Tlapky mé neomylně odbočily doleva. Rovinku jsem nechal kdesi v dáli za chvostem a už jsem tlapkal do táhlého kopečka.

 

Utlapkal jsem jen pár kroků, když jsem dotlapkal na další rozcestí. Cesta má vedla dál do kopečka. Mohl jsem jí ale vyměnit za měkoučkou lesní cestu vedoucí kamsi doleva. Mohl jsem se vydat také doprava. Mohl jsem stlapkat z mírného kopečka po několika málo schůdcích k dřevěnému domečku a potůčkům do pohádkové přírody.

 

Jen co jsem dřevěný domeček zmerčil, byl můj cíl jasný. Zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou,  štěkl jsem na taťulu a rychleji než rychle svištěl jsem po kamenných schodech do pohádkové přírody.

 

Svištěl jsem ze schodů a nic mne nemohlo zastavit. Svištěl jsem po dvou, někdy i po třech schodech níž a níž. Usvištěl jsem mnoho kroků skočil jsem i dlouhý skok a byl jsem u ní. Byl jsem u malé dřevěné chaloupky a nestačil jsem valit očadla.

 

Byl jsem u studánky U dobré vody. Byl jsem u studánky mne ták moc dobře známé. Byl jsem u studánky s tou nejlepší vodičkou, jaká jen může být. Byl jsem u studánky s pramenem kvalitní kojenecké vodičky v hlubokých lesích Píseckých hor.

 

Byl jsem u studánky, ke které si chodí pro vodu člobrdové z dalekého okolí. A já se jim nedivím. Podle člobrdice je ve studánce vodička opravdu výborná. A já to mohu také potvrdit. Vodička ze studánky vytéká ven a tvoří nádherný potůček. Potůček, kde je přes průzračnou vodičku vidět na jeho samotné dno. Potůček se opodál spojuje s dalšími potůčky, které tečou kamsi do nádherné přírody Píseckých hor.