Starý Pálenec

          

Kraj: Jihočeský

Okres: Strakonice

GPS souřadnice: 49.4138344N, 13.8187850E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/jukojoboce

Byl teplý letní den a já jsem se toulal nádhernou jihočeskou přírodou. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval kožíšek. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl ve větvích stromů i ve vysoké travičce. Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu a já jsem se toulal s úsměvem na kebuli a se zvědavostí v kožíšku.

 

Nikam jsem nespěchal. Tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem po hrázi rybníku. Za vysokou travičkou, za nehlubokým lesem, merčil jsem rybník neveliký, po kterém si spokojeně plula labutí rodinka.

 

To se ví, i já bych si s labutí rodinkou zaplaval, ale copak to šlo? Rybník byl ode mne daleko, předaleko. Byl za vysokou trávou, do které jsem se vydat nesměl. Vždyť bych mohl narazit na nějaké místní mláďátko. A to bych nerad rušil.

 

Tlapkal jsem dál po hrázi rybníku a přemýšlel jsem nad tím, jak se do vodičky dostat. Rybník mne sváděl ke koupání, ale byl opravdu daleko. Prohlížel jsem si ho z hráze, mapoval jsem květiny. A že jsem květin od cesty potkal. Bylo jich tolik, že bych je nespočítal. A jak krásně kvetly. To vám byla radost pohledět.

 

Na květinách merčil jsem kámoše motýly. Merčil jsem i kámošky včelky a kámoše čmeldy. Na zemi merčil jsem kámoše broučky a dokonce jsem zmerčil i spoustu kámošů pavoučků. Pavoučci, ti si pletli hutné pavučiny mezi květinami a nedali se rušit. Zato motýli, s těmi byla legranda. Po jejich boku jsem přesvištěl skoro celou hráz a na chvíli jsem zapomněl i na rybník.

 

Jak jsem tak svištěl po boku kámoše motýla, ozvala se rána. Na obloze se objevil černý mračoun. Kámoš Puňťa byl tentam. Bílé naducané mráčky také zmizely. Zato mračoun, ten najednou okupoval celou oblohu. A jak si mručel. Mručel tak, až padalo listí. Takhle kdybych já uměl mručet, to bych ani doma hlídat nemusel.

 

S dalším zamručením jsem byl zpátky na zemi. Kámoš motýl byl tentam. Myšlenky mne také opustily. Najednou jsem měl v kebuli myšlenku jedinou. Co nejdříve být u kámoše Toyoťáka. Zmoknout, to jsem rozhodně nechtěl. Deštík v kožíšku nemám vůbec rád.

 

Nezbylo mi nic jiného, než se rozloučit s koupáním a vydat se k Toyoťákovi. Ale jedno jsem ještě stihnul. Rozhodl jsem se, že se sem jednou opět vrátím. A že si Starý Pálenec, tak se rybník, který jsem z hráze merčil, jmenuje, užiju i s koupáním.