Vrchol beze jména

          

Kraj: Jihočeský

Okres: Strakonice

GPS souřadnice: 49.4230231N, 13.8052111E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/genumumute

Byl krásný den a já jsem se toulal po jižních Čechách. Společnost mi dělala ségruše a člobrdice. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který mi svými paprsky zahříval kožíšek. Vlahý větřík vanul a jak krásně šuměl ve větvích a ve vysoké travičce. Den byl jako malovaný pro pořádnou prochajdu a já jsem neodolal a plně jsem toho využil.

 

Tlapkal jsem po vyhřáté písečné cestě do táhlého, sotva znatelného, kopečka. Po levé tlapce jsem měl lesík, po tlapce pravé louku. Louka hrála všemi barvami léta. Květina tu kvetla vedle květiny. Kámoši z hmyzí říše se předháněli, kdo kterou květinu opyluje. Motýli, čmeldové i kámošky včelky měli své sosáčky v pohotovosti. Přelétávali z květu na květ a sosali sladký nektar. Kamarádi ptáčci pěli kámošům z hmyzí říše do sosání produktivní písně, aby šlo čmeldům, včelkám i motýlům opylovávání od sosáčku.

 

Já jsem si tlapkal po vyhřáté cestě dál a dál. Ušadla, očadla i famfrňák byly ve svém živlu. Každý si našel to své, na co se zaměřil. Ušadla poslouchala šumění větříčku a zpěv kamarádů ptáčků. Famfrňák větřil vůni přírody. Očadla rejdila po okolí. Chvíli pozorovala kámoše hmyzáčky, chvíli si prohlížela přírodu.

 

Tlapky mne nesly dál a dál. Les po mé levé tlapce se změnil v pole. Než jsem se nadál, pole vystřídal malý lesík. Lesík mne ták dobře známý. Lesík, na kterém jsem z cesty zmerčil dva balvany, tak zvláštně ležící u sebe.

 

To se ví, jen co jsem balvany zmerčil, opustil jsem písečnou cestu. Skočil jsem pár dlouhých skoků a než se člobrdice zmohla na slovo, už jsem obtlapkával mé oblíbené místečko. Zjistil jsem, že za dobu mé nepřítomnosti se vůbec nezměnilo. Snad jen travička povyrostla a na zemi přibylo větviček. Ale žádná velká změna se tu neodehrála. Snad je to tak dobře, kdo ví.

 

Dodnes je mi záhadou, jak je možné, že tohle místečko člobrdové ještě neobjevili. Vím, je to malý vrchol. Dá se zdolat bez námahy. Ale i z tohoto vrcholu beze jména má jeden svět jako na tlapce. Je odtud vidět na blízké Tchořovice. Je odtud vidět na modré rybníky. V dáli ne moc daleké jsou vidět pole i louky, městečka i vísky. A v dáli daleké jsou vidět mé oblíbené Brdy. Co je za Brdy, to vidět není. Nad Brdy už je ke zmerčení pouze nebe. A to v době mé procházky bylo ták krásně modré, že jsem na něm mohl očadla nechat.