Tvrziště Hengst, CHKO Brdy

 

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram 

GPS souřadnice: 49.5870894N, 13.7777050E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/bevucunace

 

Byl krásný den a já jsem se po boku ségruše a člobrdice toulal hlubokými lesy mé oblíbené chráněné krajinné oblasti Brdy. Tlapky mne chvíli nesly do kopce, chvíli jsem tlapkal z kopce. Dlouho jsem tlapkal hlubokým lesem, když najednou hluboký les skončil a já jsem svištěl měkoučkou lesní cestou přes paseku do sotva znatelného kopečka.

 

Příroda kolem mne se změnila jako mávnutím kouzelného proutku. Tentam bylo svištění hlubokým lesem, kdy jsem si užíval každý krok. V mžiku jsem měl všechny smysly v pohotovosti. Vždyť tam, kde se příroda změní k nepoznání, tam je něco, co se musí najít.

 

V mžiku jsem měl očadla na stopkách. Ušadla jsem měl v pohotovosti. Famfrňák jsem měl zvednutý k obloze. Větřil jsem vůni lesa, merčil jsem hluboký les v dáli ne moc daleké. Slyšel jsem šumět větřík ve křoví.

 

Pomalu, tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem kupředu, přímo za famfrňákem. V kožíšku jsem cítil, že už jsem blízko. Ale co hledám, to mi kožíšek neprozradil. Se všemi smysly v pohotovosti mne tlapky nesly dál a dál. Paseku jsem nechal za chvostem. Opět jsem tlapkal hlubokým lesem. Utlapkal jsem jen pár kroků, když v tom, najednou, jen mrňousek přede mnou, zmerčil jsem po levé tlapce pěšinku vedoucí do míst, kde by jeden strom pohledal.

 

Jen co jsem pěšinku zmerčil, zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a vyrazil jsem kupředu. Svištěl jsem kupředu rychleji než rychle. Od tlapek se mi prášilo. Usvištěl jsem mnoho kroků, skočil jsem pár dlouhých skoků, sesvištěl jsem z lesní cesty. V mžiku mne tlapky nesly po pěšince do krátkého kopečka. Na kopečku se mé tlapky zastavily a já valil očadla, jako valím málokdy.

 

Přímo přede mnou mi svět ležel u tlapek. V dáli daleké merčil jsem hluboké lesy. Přímo pode mnou merčil jsem mladý les. Merčil jsem keře i vysokou travičku jen pár kroků ode mne. Otočil jsem se a zmerčil jsem místo nevídané. Zmerčil jsem díru v zemi prazvláštního tvaru. Zmerčil jsem lesní cestu, po které mne tlapky donesly na pěšinku. Merčil jsem tolik pěšinek, že bych je nespočítal.

 

Jen co jsem pěšinky zmerčil, byl jsem opět v pohybu. Mapoval jsem pěšinku za pěšinkou. Mapoval jsem zákoutí. Když jsem měl všechny pěšinky v merku, vrátil jsem se na kopeček, kde jsem se usadil. Přemýšlel jsem, co jsem to asi objevil. Kebulí se mi honila otázka za otázkou, ale odpovědi ne a ne se dostavit. Až když ke mne přišla člobrdice, dozvěděl jsem se, že mne tlapky zanesly na samotný Hengst, který je opředen mnoha legendami. Ale podložená je z legend snad jen jedna ze všech. A to ta, že tu ve středověku stával hrádek. Hrádek byl podle všeho neveliký, ale to je vše, co se o tomto místu ví.

 

Ale i přes to málo informací, které jsou o hrádku ke zjištění, jsem byl moc rád, že jsem hrádek objevil. Hengst je krásné a tajemné místo, kam jen málokterý člobrda zavítá. A snad i proto je tu tajemnou cítit na každém kroku.