Zřícenina hradu Křikava

 

Kraj: Jihočeský

Okres: Strakonice

GPS souřadnice: 49.4752119N, 13.9390217E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/fofaruguna

 

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulal po jižních Čechách. Za chvostem jsem nechal pole i louky, rybníky i vísky. Nyní jsem tlapkal po měkoučké lesní cestě do vydatného kopečka a nic mne nesmělo zastavit. Moc dobře jsem věděl, že kdybych se v kopečku zastavil, jen tak se do něj neroztlapkám. A to já bych tuze nerad, protože jsem od cesty sledoval prazvláštní turistickou značku, která mne zatím vždy dovedla na místo tajemné, kde nebylo o zákoutí nouze.

 

Zdolával jsem kopec tempem tlapka tlapku mine. S jazykem u kotníků, s pomalým vrcením chvostem, jsem se stále posouval blíž cíli. Když už jsem sotva pletl tlapkami, stoupání se změnilo v rovinku a já jsem se ocitl na rozcestí mnoha cest. V místě, kde se cesty potkávaly, zmerčil jsem cedulku se spoustou písmenek a poslední tajemnou značku, která mne na toto místo zavedla.

 

S očadly, ušadly i famfrňákem v pohotovosti vydal jsem se dál. Svedla mne měkoučká pěšinka vedoucí kamsi, po mé pravé tlapce. Utlapkal jsem jen pár kroků, když jsem po své levé tlapce zmerčil kamennou zeď. Zeď už nebyla v nejlepší kondici. Na zdi rostl strom, jehož kořeny byly zčásti ve vzduchu. Mezi zdí a kořeny objevil jsem první zákoutí.

 

S tímto místem v merku vydal jsem se dál. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po pár krocích zmerčil, že se má cesta dělí ve dví. Mohl jsem pokračovat dál, kupředu, přímo za famfrňákem, s další kamennou zdí po mé levé tlapce. Mohl jsem se také vydat doleva a tlapkat dál, kamsi mezi dvěma zdmi, za kterými se ukrývalo několik dalších zdí.

 

To se ví, rozhodování nebylo snadné, ale moc dlouho mi také netrvalo. Odbočil jsem doleva a už jsem tlapkal dál. Tlapkal jsem po měkoučkých pěšinkách mezi kamennými zdmi. Objevoval jsem zákoutí za zákoutím. Občas se mi stalo, že pěšinka nikam nevedla a já jsem se musel vrátit. Mnohokrát se mi stalo, že jsem jednou pěšinkou někam dotlapkal a některá z dalších pěšinek mne zavedla na místo, kde jsem před chvílí byl.

 

Bloudil jsem mezi zdmi, prohlížel jsem si zákoutí za zákoutím. Kde mám člobrdici, to jsem moc dobře nevěděl. Ale byl jsem si jist, že daleko není. Nakonec mne jedna z mnoha pěšinek zavedla do míst, kde jsem měl zeď za chvostem. Před chvostem jsem měl špičky stromů a pod sebou takový sešup, až jsem se lekl.

 

To vám štěknu, kamarádi, průzkum Křikavy mi dal zabrat. Dodnes nevím, kde všude jsem byl a zda jsem prozkoumal vše. Zřícenina hradu Křikava je jedno velké bludiště. Bludiště o mnoha pěšinkách a mnoha zdech. V mapách moc zajímavě nevypadá, ale na místě, to vám je bájo. A co je ještě bájo na tomto místě je to, že ať jsem tu byl kdykoli, nikdy jsem nenarazil na žádného člobrdu. Mohl jsem si tak zříceninu zkoumat hezky po svém.