Bývalý psí hřbitov

   

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.4783925N, 13.5050814E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/gonogomola

 

Byl krásný den a já jsem se toulal po Plzeňském kraji. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který mi svými paprsky zahříval kožíšek. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky, které se snažily Puňťu na obloze schovat. Díky hře mráčků a Puňti na obloze se v bučině, kterou jsem tlapkal, rozehrála hra světel stínů a já jsem nestačil valit očadla.

 

Nebyl jsem sám, komu se hra světel a stínů líbila. Jen co hru mí oblohoví kamarádi rozehráli, lesem se rozpěli mí kamarádi ptáčci a pěli hotové árie. To vám byl, kamarádi, koncert.

 

Tlapkal jsem nádherným lesem, užíval jsem si každý krok. Tlapkal jsem po měkoučké lesní cestě, která byla v lese už sotva patrná. Tlapkal jsem hlouběji a hlouběji do lesa, když v tom se má cesta stočila, já jsem odbočil doleva a po několika málo krocích jsem po své levé tlapce objevil kamenné schody.

 

Jen co jsem kamenné schody zmerčil, radostí jsem si povyskočil. Změnil jsem směr a pokračoval jsem dál, po sotva viditelné pěšince kamsi do lesa. Utlapkal jsem jen pár kroků, protlapkal jsem pod stromem, když v tom jsem zmerčil vysokou hubenou dřevěnou tyč tyčící se k obloze a na její špici zmerčil jsem pár přibytých prkének.

 

Jen co jsem tyč zmerčil, překvapení jsem se posadil. Nevěřil jsem vlastním očadlům. Vždyť když jsem tu byl naposledy, nebyla tyč v nejlepší kondici, ale ještě se dalo uhodnout, že to býval přístřešek. Dnes už by to nikdo neuhodl.

 

Když jsem se oklepal z překvapení, odbočil jsem doleva. Utlapkal jsem jen pár kroků a ocitl se na místě mne ták dobře známém. Stál jsem před kamenem, do kterého je vytesán tajemný vzkaz. Co se na kameni píše, to vám, kamarádi, neštěknu. Minimálně z poloviny je psaní na kameni nečitelné. Ale to, že je kámen součástí bývalého psího hřbitova, to vám štěknout mohu.

 

Ano, čtete dobře. Byl jsem na bývalém psím hřbitově, kam páni z místního zámku pochovávali své zesnulé psy, aby je měli stále na blízku. A to bylo v době, kdy se tak dělo, velmi neobvyklé.