Lesní paní

  

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.4834378N, 13.5093264E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/juhejavapu

Byl krásný den a já jsem se toulal po Plzeňském kraji. Po boku jsem měl ségruši, za chvostem člobrdici a nad kebulí kamaráda Puňťu, který mne občas polaskal v kožíšku svými hřejivými paprsky. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, jaké zapět umí. Les ták krásně voněl, jako voní málokde. Větřík se proháněl v korunách stromů a zlehka šuměl ve větvích.

 

Toulalo se mi, jedna radost. Tlapka střídala tlapku a já se nechal nést. Tlapkal jsem po zpevněné lesní cestě do hloubi lesa místy mne ták známými. Chvilku jsem tlapkal po boku člobrdice, chvilku jsem svištěl kupředu, s větrem o závod. Chvilku jsem pozoroval balvany, které byly rozeseté v širokém dalekém okolí. Chvilku jsem dělal psí kusy se ségruší. Ale jak se říká, nic netrvá věčně. Najednou jsem dotlapkal do míst, kde jsem musel vypnout hruď a odkud jsem musel důstojně tlapkat dál.

 

Dotlapkal jsem do míst, kde už mne mohla vidět a já se chtěl předvést v tom nejhezčím světle. Vždyť ona si to zaslouží. Už roky bdí nad místním krásným lesem a mými lesními kámoši. Střeží jí majestátní buky a obrovský balvan, který má po boku.

 

Důstojným krokem tlapkal jsem dál. Pomalu, s vypnutou hrudí jsem tlapkal krásným lesem. Tlapka střídala tlapku. Protlapkal jsem zatáčkou. Za zatáčkou jsem jí zmerčil. Byla tam. Stála pod buky v celé své kráse a bděla nad blízkým lesem.

 

Jen co jsem jí zmerčil, změnil jsem směr. Opustil jsem lesní cestu. Tlapkal jsem k ní napříč lesem. Po pár krocích jsem se jí usadil po boku.

 

Dotlapkal jsem k Lesní paní. Paní, která už roky bdí nad místním lesem. A dělá to opravdu moc dobře. Od doby, co jsem se s Lesní paní seznámil, se široko daleko nezměnilo vůbec nic. Stále tu stojí nádherný les. Stále tu kamarádi ptáčci pějí krásné písně. Stále tu při troše štěstí můžete potkat mou kámošku žabku, ještěrku a možná tu bude bydlet i nějaká ta hadice.