Studánka U Kloboučku, CHKO Brdy

  

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.7089344N, 13.9160433E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/lavocobogo

 

Byl krásný podzimní den a já jsem se toulal chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Po boku jsem měl ségruši, za chvostem člobrdici a všude kolem mne byla hustá mlha, která dávala místnímu lesu zvláštní tajemno.

 

Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě v barvě cihel, která je ták typická pro brdské lesy. Tlapkal jsem z mírného kopečka a užíval jsem si kontrastu barev cesty, mlhavého lesa a mladých, jasně zelených, stromků.

 

Těšil jsem se z každého kroku. Nikam jsem nespěchal. Spokojeně jsem si vrtěl chvostem. Tlapkal jsem tempem tlapka tlapku mine a pod fousky jsem si poštěkával, jak krásnou přírodu za humny mám. Kochal jsem se pohledem na vzrostlé jehličnany. Kochal jsem se pohledem na výrazně zelené mladé buky. Kochal jsem se pohledem na houštiny, které vytvořily mladé jehličnaté rozčepýřené stromky. Zkrátka užíval jsem si každý krok, když mi famfrňák oznámil, že jen mrňousek ode mne nachází se vodička.

 

To se ví, jen co mi famfrňák přítomnost vodičky oznámil, neváhal jsem ani chviličku. Nastražil jsem očadla, našponoval famfrňák, zhluboka jsem se nadechl a jakmile jsem navětřil ten správný směr, vyrazil jsem kupředu.

 

Svištěl jsem z kopečka rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby vyrovnal sebemenší zatáčky. Famfrňák mne neomylně vedl za omamnou vůní vodičky ták rychle, až se mi od tlapek prášilo.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, když se po mé levé tlapce objevila pěšinka. Opustil jsem lesní cestu a než se člobrdice zmohla na slovo, už jsem svištěl po pěšince do hloubi lesa. Usvištěl jsem jen pár kroků, prosvištěl jsem kolem laviček. Obsvištěl jsem dřevěný domeček a v mžiku se do dáli daleké ozvalo čvachtnutí. To se celé mé já ocitlo v malém rybníčku se spoustou vodičky, která vytékala z malého dřevěného domečku.

 

Jen co mi štěklo, že vodička vytéká z dřevěného domečku, štěklo mi, že jsem dřevěný domeček bez zastavení obsvištěl. Štěklo mi také, že místo láznění bych se měl asi vydat na průzkum. Vždyť vodička z rybníčku jen tak nezmizí, a když už jsem mokrý, ani člobrdice mi koupání nezakáže. Zato kdybych se nyní koupal, to by mohla dřevěný domeček objevit i ségruše. Tehdy by se vydala na průzkum, a co já bych štěknul?

 

Rychle jsem opustil rybníček. Rychle jsem se vydal k dřevěné stříšce. U stříšky jsem navětřil svěží vůni a pod stříškou, to vám byla, kamarádi, nádhera. Pod stříškou se ukrýval pramínek průzračné vodičky. Pramínek byl ták silný, že stále napájel místní rybníček. Rybníček, do kterého jsem se stihnul vrátit dřív, než ségruše ke studánce vůbec dotlapkala.