NS Jordán, CHKO Brdy

     

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.7407400N, 13.8688131E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/fufumemuvo

 

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulal chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval kožíšek. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl ve větvích. Příroda krásně voněla, ptáčci pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Tento krásný den mi nedal jinak, než abych se vydal do mých oblíbených Brd, které jsou hlavně na podzim opravdu pohádkové.

 

Tlapkal jsem po zpevněné cestě do táhlého kopečka a hledal jsem velký kámen s kovovou cedulku. Nebylo to dávno, kdy mi velká dřevěná tabule u cesty prozradila, že když se vydám touto cestou a potlapkám přímo za famfrňákem, tak nebude dlouho trvat a na kámen narazím. Tlapkal jsem proto po cestě, kterou mne dřevěná tabule poslala, a byl jsem zvědav, kdy k balvanu dorazím.

 

Tlapkal jsem hlubokým lesem, s očadly, ušadly i famfrňákem v pohotovosti. Ušadla byla zaposlouchaná do zpěvu kamarádů ptáčků, famfrňák byl omámen vůní lesa. Jen očadla dělala, co měla. Rejdila podél cesty a hledala velký balvan.

 

Tlapkal jsem kupředu, stále za famfrňákem. Protlapkal jsem hlubokým lesem, přetlapkal jsem rovinku. Už jsem si myslel, že jsem balvan nenašel, když vzrostlý les vystřídal les mladý, rovinku vystřídalo stoupání a na konci stoupání, u velkého betonového bunkru, jsem ho objevil. Stál za zatáčkou po mé levé tlapce, schovaný před bunkrem. Stál tam a čekal na mne balvan s informační tabulkou.

 

Jen co jsem balvan zmerčil, radostí jsem si vyskočil. Směr jsem udržel správný. Balvan jsem našel. Člobrdice mne seznámila s betonovými veterány a já se mohl vydat dál.

 

Svištěl jsem podél vřesoviště do táhlého kopečka. Než jsem se nadál, ze stoupání se stalo klesání. Pod kopečkem jsem zjistil, že mne čeká opět cesta do kopečka. Na kopečku jsem změnil směr a opět přišlo klesání. Pod fousky jsem si poštěkával, jak za normálních okolností mám přesně tenhle terén na Brdech moc rád. Ale když mám hledat balvany s chytrými cedulkami, je tento terén poněkud náročný. Ale nevzdával jsem se. To bych nebyl já. Zanedlouho jsem objevil další naučnou cedulku. Pověděla mi zajímavé informace o Brdech a poslala mne dál.

 

Takhle jsem si svištěl od balvanu s naučnou tabulkou k dalšímu balvanu s naučnou tabulkou. Chvilku jsem svištěl do kopečka, chvilku z kopečka. Že bych svištěl po rovince, o tom jsem si mohl nechat jen zdát. Svištěl jsem lesem i kolem vřesoviště. Prosvištěl jsem březovým hájem, který jsem nikdy nikde jinde nezmerčil. Byť naučná stezka vede náročnějším terénem, prochajdu užil. Až na konci stezky mi štěklo, že jak je trasa naučné stezky dlouhá, mohla by mít i více zastavení. Vždyť vede ták krásnou přírodou, o které dokážu tolik štěknout, přitom naučná stezka je na informace trošku skoupá. Ale ta příroda, ta za návštěvu stojí.