Vrchol Jordán, CHKO Brdy
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Beroun
GPS souřadnice: 49.7173722N, 13.8524744E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/jotojateto
Byl krásný den a já jsem se po
boku člobrdice toulal nádhernou přírodou chráněné krajinné oblasti Brdy.
Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který mi svým paprsky zahříval
kožíšek. Vlahý větřík vanul a občas mi do ušadel přinesl libý zpěv kamarádů
ptáčků, kteří už se pomalu, ale jistě, chystají k zimnímu odpočinku.
Den byl jako malovaný, počasí mi
přálo a já jsem si jen tak tlapkal nádhernou přírodou. Všude, kam jen očadlo
pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem mladé
rozčepýřené stromy, pidi stromky, spoustu keřů a keříků a dokonce jsem místy
merčil kvetoucí vřes a borůvčí, které se, stejně jako kamarádi ptáčci, chystalo
k zimnímu odpočinku.
Tlapkal jsem si mne ták dobře
známou přírodou, do kroku jsem si spokojeně vrtěl chvostem, když v tom se
po mé levé tlapce objevila cesta, kterou jsem ještě nikdy neprozkoumal. To jsem
musel napravit.
Jen co jsem cestu vedoucí neznámo
kam zmerčil, změnil jsem směr. Opustil jsem kamenitou lesní cestu a vydal jsem
se do hloubi lesa, kamsi. Tlapky mne nesly skoro po rovince vzrostlým lesem
protkaným spoustou pěšinek. Utlapkal jsem jen pár kroků a dotlapkal jsem na
místo, kde by jeden vysoké stromy pohledal, ale zato pidi stromky byly všude.
Byl jsem na místě zvláštním, ale
přesto zajímavém. Ze země koukaly kameny, všude byly pařezy a celé toto
zvláštní místo oživovaly pidi stromky, které brzy vyrostou a vytvoří domov mým
lesním kámošům.
Stál jsem na místě, rozhlížel
jsem se po okolí, když v tom mi štěklo, že jen pár kroků ode mne končí
sotva znatelné stoupání. To se ví, nedalo mi to. Utlapkal jsem dalších pár
kroků a na špičce kopečka jsem se usadil.
Seděl jsem na místě, čekal jsem
na člobrdici a jen tak si přemýšlel. Přemýšlel jsem nad tím, jaký kopeček jsem
zdolal tentokrát. Přemýšlel jsem nad tím, jak to tu asi před pár měsíci
vypadalo. Přemýšlel jsem nad tím, jak to tu bude za pár let vypadat. Myslel
jsem na mé místní kámoše, kteří před několika málo měsíci přišli o les, ve
kterém bydleli, aby za pár měsíců přišli k bydlení v lese hlubším než
hlubokém, ve kterém jejich nejoblíbenější částí bude určitě houština, kam se
žádný člobrda ani chlupáč neodváží.
Netrvalo dlouho a opět jsem měl
po boku člobrdici. Chvilku se koukala po okolí, chvilku fotila. Nakonec mi
prozradila, že jsem zdolal vrchol Jordán, poslední brdskou osmistovku, kterou
jsem ještě nenavštívil.
Komentáře
Okomentovat