Voltušská vyhlídka, Brdy
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.5842661N, 13.8399142E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/davabavupe
Byl krásný mrazivý den a já jsem
se po boku ségruše a člobrdice toulal mými oblíbenými brdskými lesy.
Z oblohy na mne občas juknul kamarád Puňťa, vlahý větřík mi občas polaskal
v kožíšku. Z korun stromů se mi k tlapkám sem tam snesl barevný
list a já jsem si připadal, jako bych byl v pohádce.
Tlapky mne pomalu, ale jistě,
nesly po zpevněné lesní cestě. Nikam jsem nespěchal. Užíval jsem si každý krok
a kochal jsem se blízkou přírodou. A že bylo na co koukat, to si můžete,
kamarádi, písknout.
Všude, kam jen očadlo pohlédlo,
rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy rostly mladé rozčepýřené stromy,
které svými větvemi kryly malinkaté pidi stromky. Občas jsem zmerčil pařez,
občas jsem zmerčil houbu. Pařezy, balvany a skalky jsem míjel na každém kroku.
Po levé tlapce jsem měl parádní
kopec, po tlapce pravé parádní sráz. Bylo mi záhodno, jak si mohu tlapkat skoro
po rovince, když má cesta vede po pořádném krpálu. To se totiž v Brdech
moc často nestává. Tedy pokud jste se nevyškrábali na hřebeny. Ale na hřebenu
kopce jsem opravdu nebyl.
Zahloubán do vlastních myšlenek
jsem tlapkal kupředu, stále za famfrňákem. Než jsem se nadál, zjistil jsem, že
svištím s radostí mi vlastní a rychlostí mi už dávno nevlastní, kupředu a
od tlapek mi odlétá zmrzlá zem.
Ušadla mi plápolala na kebuli,
chvost měl co dělat, aby vyrovnal zatáčky. Já jsem si svištěl a radostně
poposkakoval až do chvíle, kdy mne tlapky pronesly zatáčkou, za kterou jsem po
své pravé tlapce zmerčil dřevěný přístřešek.
Jen co jsem přístřešek zmerčil, radostí
jsem si povyskočil. Kopnul jsem do vrtule a rychleji než rychle vyrazil jsem na
průzkum.
Usvištěl jsem mnoho kroků,
dosvištěl jsem k přístřešku. Sesvištěl jsem ze zpevněné cesty na kamenitou
pěšinku. Skočil jsem pár dlouhých skoků a než jsem se nadál, byl jsem na konci
cesty. Přímo před famfrňákem jsem měl skálu, přes kterou jsem sotva viděl do
dálky. Ale to, co jsem zmerčil, to vám byla, kamarádi, pohádka.
Pod tlapami merčil jsem kamenné
moře. Za kamenným mořem merčil jsem les. Za lesem merčil jsem pastvinu, za
pastvinou silnici. Za silnicí merčil jsem domečky ve Voltuši. O mrňousek dál
merčil jsem Rožmitál pod Třemšínem. Za Rožmitálem pod Třemšínem merčil jsem mé
oblíbené brdské kopečky.
U tlapek mi ležel svět. Na tlapce
jsem měl mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblast Brdy s mými oblíbenými
vrcholky. Vrcholky, které budu muset brzy opět zdolat.
Komentáře
Okomentovat