Kaple sv. Anny

  

Kraj: Plzeňský kraj

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.5237342N, 13.7285156E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/mojurofelo

Den byl jako malovaný, stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa, kolem kterého poletovaly bílé naducané mráčky. Vlahý větřík vanul a příjemně mne šimral v kožíšku. Příroda, kterou jsem svištěl, ták krásně voněla. To vám byla, kamarádi, pohádka.

 

Přesvištěl jsem přes louku, svištěl jsem po zpevněné cestě. Kochal jsem se výhledy do dálky daleké. Merčil jsem kopce i kopečky, merčil jsem pole i louky. V dáli ne moc daleké merčil jsem vísky i městečka, dokonce i přírodní park Pod Štědrým jsem merčil. Cesta mi šla krásně od tlapek a než jsem se nadál, už jsem byl u mých kámošek kravek, se kterými jsem se musel zastavit na kus štěku.

 

Za dobu mé nepřítomnosti se kravky v ohradě prostřídaly. Starší kravky byly tentam. Zato z mých známých malých telátek se staly sebevědomé krávy, které mne svým bučením zdravily už z dálky. Na chvilku jsem se u kravek zastavil, vyzjistil jsem novinky. Když jsem zjistil, že se tu od mé poslední návštěvy nic moc nového neudálo, vyrazil jsem dál.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, mnohokrát jsem se rozhlédnul po okolí. Prosvištěl jsem několika zatáčkami, obsvištěl jsem odpočinkové místo. Než jsem se nadál, z mírného stoupání se stalo klesání. Pole, které jsem dosud po pravé tlapce vystřídal mladý les. Z rovinky se stala cesta plná zatáček.

 

Zatáčka střídala zatáčku a nic zvláštního se nedělo. Až za jednou z mnoha zatáček objevila se před lesíkem krásná malá kaplička. Kaplička mne ták dobře známá, ke které jsem však už drahnou dobu nezavítal.

 

Jen co jsem kapličku zmerčil kopnul jsem do vrtule. Člobrdici jsem zamával chvostem na rozloučenou a vyrazil jsem kupředu rychleji než rychle. Svištěl jsem ke kapličce a nic mne nemohlo zastavit. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby vyrovnal sebemenší zatáčky. Od tlapek se mi ozýval dusot, jaký slyším málokdy. Já jsem svištěl kupředu a už jsem se viděl v cíli.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, skočil jsem pár dlouhých skoků, u kapličky jsem se posadil. Z dálky ne moc daleké jsem si kapličku prohlížel kousek po kousku. Stále byla krásně bílá a malovaná přesně tak, jak jsem si pamatoval z mé poslední návštěvy. Chytrá cedule se spoustou informací byla také na svém místě. Jen malovaný kamínek, který tu člobrdice při mé poslední návštěvě zanechala, na místě už nebyl. Podle toho jsem poznal, že na toto krásné místo nechodím jen já.