Plešivec, Brdy
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.8112500N, 13.9888144E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/nelaralapu
Byl krásný zimní den a já jsem se
po boku člobrdice toulal mými oblíbenými brdskými lesy. Z oblohy na mne
shlížel kamarád Puňťa, který mi svými paprsky občas pohladil v kožíšku.
Kolem Puňti se občas proletěl bílý mráček, který se na obloze objeví jen tehdy,
když pořádně mrzne. Byť byl den mrazivější než mrazivý, sojky hlídačky létaly
po lesích a občas jsem zaslechl zapět i kamaráda ptáčka.
Brzy jsem zjistil, že brdské lesy
nespí. Sojky měly pohotovost, stopy kámošek srnek a lišek mne často doprovázely
do moc krásných zákoutí. Dokonce i na stopu kamaráda divočáka jsem narazil. Kam
měl ovšem namířeno, to jsem nezjistil. Stopy mne zavedly k houštině hustší
než husté a já jsem nechtěl riskovat, že bych se stal nevítaným návštěvníkem
přes den spícího kámoše.
Toulal jsem se lesem, užíval jsem
si každý krok. Byl jsem šťastnější než šťastný, že jsem se mohl toulat. Toulal
jsem se pomalu, nikam jsem nespěchal, když se přímo přede mnou objevila kovová
tyč a u ní vrcholový kámen.
To vám štěknu, kamarádi, já jsem
nevěřil vlastním očadlům. Až na krátké prudké stoupání kdesi v dáli za
chvostem jsem dosud tlapkal skoro po rovince. Tlapkal jsem po měkkých
cestičkách a pěšinkách mezi vysokými borovicemi a modříny a najednou jsem byl
na vrcholu.
Brzy jsem zjistil, že jsem
dotlapkal na vrchol neobyčejný. Kousek od kovové tyče, mezi dvěma vysokými
stromy, objevil jsem samotného patrona Brd Fabiánka. Fabiánek strážil skřínku
s první pomocí a dokonce i něčím na zahřátí pro dospělé člobrdy. Kousek od
této kouzelné skříňky objevil jsem hromadu kamení a u ní klády k posezení.
Brzy mi štěklo, že jsem na jednom
z oblíbených míst kamaráda Fabiánka. Brzy jsem zjistil, že jsem na
samotném vrcholu Plešivec, na který ze svého domova dohlíží samotný Fabiánek.
Byl jsem na vrcholu opředeném legendami i pověstmi, který je protkaný spoustou
zajímavých místeček.
Když jsem zjistil, že jsem na
samotném Plešivci, na chvilku jsem se posadil. S člobrdicí jsem posvačil a
čekal jsem, zda si ke mne nepřisedne samotný patron místních lesů. Nakonec jsem
se Fabiánka nedočkal. Ale vím, že mi nablízku byl. Vždyť tohle místo má
Fabiánek v merku. A že se nenechal spatřit, to mi vůbec nevadilo. Kdo ví,
třeba až bude chtít, ukáže se v celé své kráse.
Komentáře
Okomentovat