Pramen Dvou bratří, Brdy

  

Kraj: Středočeský kraj    

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.8171431N, 13.9998119E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/kobokoluvo

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice a pod dohledem kamaráda Puňti toulal mými oblíbenými brdskými lesy. Mrzlo, až praštělo. Celý les byl zmrzlý. Loužičky na cestách pokryl led. Led, který mne vždy popovezl o kousek dál, aniž bych musel utlapkat jediný krok. Kolem Puňti na obloze pluly bílé mráčky, které se na obloze objevují pouze tehdy, když je teplota hluboko pod nulou. Tento krásný mrazivý den jsem se toulal přírodou, poslouchal jsem zvuky lesa a užíval jsem si každé zapění kamarádů ptáčků, které se ozvalo vždy, když jsem to nejméně čekal. Jinak byl les ták tichý, jako většinou nebývá.

 

Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě skoro po rovince. Po pravé i levé tlapce měl jsem vzrostlý les. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké jehličnany. Pod vysokými jehličnany merčil jsem mladé rozčepýřené stromky a po pravé tlapce občas i pidi stromky.

 

Po levé tlapce, to byla jiná. Vysoké jehličnany doplňovaly mladé listnaté stromy. Mezi lesem a cestou rostla spousta keřů. Objevil jsem i listy divizny a náprstníků. Až zima pomine a jaro se chopí vládnutí, bude místní les ták krásně barevný. A jak bude bzučet. Jako bych to slyšel a viděl. Kámošky včelky s kámoši čmeláky budou opylovávat místní květiny, keře a stromy. Za humny pak člobrdové stočí pravý brdský lesní med. Ale zatím je tu zima. Mrzne a občas sněží. A jak se to toulá. To je, kamarádi, něco pro mne.

 

S kebulí plnou myšlenek nechal jsem se nést krásným lesem. Tlapky mne nesly hlouběji a hlouběji do lesa. Pronesly mne zatáčkami, pronesly mne přes rovinky a než jsem se nadál, donesly mne k pěšince, u které jsem zmerčil malou kovovou stříšku. Od stříšky slyšel jsem slabé zurčení vodičky.

 

To se ví, jen co jsem stříšku zmerčil, kopnul jsem do vrtule, změnil jsem směr a rychleji než rychle vyrazil jsem na průzkum. Usvištěl jsem jen pár kroků, skočil jsem dlouhý skok a než jsem se nadál, byl jsem u svého cíle. Byl jsem u pramene Dvou bratří, pramene, který za žádného počasí nevysychá. Ba naopak. Ať je léto nebo zima, z pramene proudí tolik vodičky, kolik se už jen tak nezmerčí. Navíc vodička z místního pramene je moc moc dobrá. A byť to není od pramene k parkovišti zrovna dvakrát blízko, člobrdice si vždy odnese i vodičku dom. Protože takhle dobrou vodičku široko daleko prý nenajde.