Komínky

   

Kraj: Plzeňský kraj

Okres: Plzeň - město

GPS souřadnice: 49.6843500N, 13.4671100E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/lovutabala

Byl krásný zimní den a já jsem se toulal Plzeňskem. Za doprovodu Puňti a člobrdice se mi toulalo jedna radost. Svištěl jsem si jen tak lesem, po měkoučké lesní cestě ve stínu vysokých stromů. Co chvilku jsem prosvištěl místem zalitým sluncem, co chvíli jsem zpoza stromu skočil před člobrdici. Dělal jsem psí kusy a užíval jsem si den tak, jak to umím jen já, když na samotném kraji lesní cesty zmerčil jsem dva prazvláštní balvany.

 

Jen co jsem balvany zmerčil, zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou, radostí jsem si povyskočil a než se člobrdice stihla nadechnout, už jsem svištěl kupředu a nic mne nemohlo zastavit.

 

Svištěl jsem kupředu s radostí v kožíšku a zvědavostí mne vlastní. Svištěl jsem kupředu ták rychle, až mi od tlapek odlétalo jehličí a ušadla mi ták plápolala na kebuli, že jsem se bál, abych je neztratil. Usvištěl jsem mnoho rychlých kroků, skočil jsem pár dlouhých skoků a najednou jsem seděl mezi dvěma prazvláštními balvany, koukal jsem do dálky daleké a kebule mi nebrala, kde to vlastně jsem.

 

Byl jsem na místě zvláštnějším než zvláštním. Byl jsem na místě, které z dálky vypadalo úplně jinak. Seděl jsem na malém plácku, po levé i pravé tlapce měl jsem skalky zvláštních tvarů a mezerou mezi skalkami merčil jsem do dálky daleké a svět mi ležel u tlapek.

 

Dosvištěl jsem ke Komínkům, skalnímu útvaru, ze kterého jsem zmerčil pouze jeho vršky. Skalní útvary byly hluboko pode mnou a já neměl možnost si je prohlédnout. Zato jsem měl možnost pokochat se výhledem do dálky daleké.

 

Jak jsem tak mezi Komínky seděl a Puňťa mi vyhříval kožíšek, zaposlouchal jsem se do zvuků lesa. Už jsem neslyšel pouze šumění větříčku ve větvích. Občas jsem zaslechl i zapět kamaráda ptáčka.

 

Jo kamarádi, už se to blíží. Za pár chvil tu budeme mít jaro. Ptáčci nám pomalu začínají zpívat, mne pomalu opouští zimní srst a já se začínám těšit na toulky přírodou, kdy mi do kroku budou pět kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně. I když, pořádnou sněhovou nadílkou bych také nepohrdnul ;)