Studánka Pod Březovou mytí

   

Kraj: Plzeňský kraj

Okres: Plzeň - město

GPS souřadnice: 49.6823772N, 13.4721744E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/detoparora

 

Byl krásný zimní den. Lehce mrzlo, na obloze zářil kamarád Puňťa a větřík vanul a pohrával si s mým kožíškem. Den byl jako malovaný pro pořádnou prochajdu a já byl rozhodnut tento den si užít na maximum. Vyrazil jsem s člobrdicí do plzeňských lesů zvědav, jaká krásná místa objevím.

 

Tlapky mne nesly měkoučkou lesní cestou ukrytou pod vysokými stromy. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, merčil jsem vzrostlý les. Pod vysokými stromy merčil jsem mladé stromky i pidi stromky. Merčil jsem vysokou travičku, merčil jsem lesní školky, merčil jsem pařezy i mnoho keřů. Mnohokrát jsem zmerčil pěšinku a se zvědavostí mne vlastní vydal jsem se po ní do hloubi lesa zvědav, kam mne pěšinka zavede. Mnohokrát jsem se vracel zpátky z hloubi lesa jinou pěšinkou zpátky k člobrdici, která neopouštěla lesní cestu. Tlapkal jsem do hloubi lesa a zase zpátky, když jsem u cesty, po které šla člobrdice, zmerčil lavičku a před lavičkou tajemnou pěšinku, která vedla mezi hustým a vzrostlým lesem.

 

Se zvědavostí mne vlastní kopnul jsem do vrtule, zamával jsem chvostem člobrdici na rozloučenou a už jsem svištěl do hloubi lesa a nic mne nemohlo zastavit. Svištěl jsem podél mladých stromků, zasvištěl jsem si slalom mezi vysokými stromy. Svištěl jsem stále kupředu, když mi famfrňák oznámil, že jsem blízko super bájo lázní.

 

To se ví, vydal jsem se za bájo vůní. Svištěl jsem kupředu rychleji než rychle, od tlapek mi odlétalo jehličí a s jazykem na hrudi svištěl jsem stále více do hloubi lesa.

 

Usvištěl jsem mnoho rychlých kroků, když jsem přímo přede mnou, zmerčil soutok potůčků a uprostřed soutoku zmerčil jsem super bájo lázně. Zmerčil jsem voňavoučké lázně, které hojně využívají mí lesní kámoši divočáci. A že jich sem chodí. Střídají se tu velcí i malí, chodí sem po jednom i ve skupinách.

 

Jak jsem tak stál nad lázněmi a prohlížel si stopy, za několika málo stromy zmerčil jsem malou dřevěnou stříšku. Jen co jsem stříšku zahlédnul, lázně nelázně, vydal jsem se dál. Přeskočil jsem potůček, zabočil jsem doprava, přeskočil jsem druhý potůček a než bys pro kostičku dosvištěl, byl jsem u stříšky.

 

To vám štěknu kamarádi, už z dálky jsem tušil, co pod stříškou najdu. Už z dálky jsem tušil, že nemerčím obyčejnou střížku. Už z dálky jsem tušil, že za několika málo stromy a za dvěma potůčky ukrývá se studánka. Studánka, která chrání pramínek vody, ze kterého se stávají dva potůčky, na kterých jsou super bájo lázně. Jediné co jsem netušil, bylo, že je studánka ták mělká, že člobrdice vodičku neochutná.

 

Člobrdice vodičku opravdu neochutnala. Ale já jsem se s chutí napil. To vám štěknu kamarádi, to vám byla dobrota. Svěží vodička ze studánky taková, jaká má být. Zda by chutnala i vám, to vám neštěknu. Myslím, že vy byste jí stejně jako člobrdice neochutnali. Ale vašim chlupáčům by vodička z této studánku k duhu určitě přišla. Na to vám dám pac.