Žabí královna
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Plzeň - město
GPS souřadnice: 49.6840200N, 13.4661300E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/fupojocapo
Byl krásný zimní den. Puňťa zářil
na obloze, větřík vanul a já jsem tlapkal hlubokým lesem po měkoučké lesní
cestě neznámo kam. Tlapkal jsem ve stínu vysokých stromů, dělal jsem psí kusy.
Bylo mi ták krásně, že kdybych to jen uměl, pískal bych si. Ale protože pískat
neumím, mohl jsem si chvost uvrtět radostí.
Tlapkal jsem po měkoučké lesní
cestě po boku člobrdice. Co chvilku jsem si od člobrdice odsvištěl, abych se
jen o mrňousek dál schoval za strom a čekal, až se ke mne člobrdice přiblíží.
Když byla člobrdice dostatečně blízko, ze svého úkrytu jsem vyskočil těsně před
člobrdici a v mžiku jsem svištěl dál.
Radostnější než radostný tlapkal
jsem si lesem. Poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků, který mi dával vědět, že
jaro už se blíží. Užíval jsem si vůni lesa. Zkrátka užíval jsem si den jako
malovaný se vším všudy, když jsem jen pár kroků přede mnou zmerčil prazvláštní
skalku.
Jen co jsem skalku zmerčil,
kopnul jsem do vrtule a svištěl jsem kupředu ták rychle, až se mi prášilo od
tlapek. Svištěl jsem ták rychle, až mi ušadla plápolala na kebuli. Svištěl jsem
ták rychle a přesto se mi zdálo, že svištím pomalu. Svištění jsem rychle
vyměnil za skákání a po několika dlouhých skocích jsem byl u svého cíle.
Byl jsem u skalky prazvláštní.
Byl jsem u skalky složené z mnoha kamenů a mnoha výběžků. Byl jsem u
skalky, od které jsem nemohl tlapkat dál.
Co mne u skalky drželo, to vám
kamarádi neštěknu. Zda to byl její zvláštní tvar či zda to byl zpěv kamarádů
ptáčků, to dodnes netuším. Moc dobře si ovšem pamatuji, jak jsem u skalky stál,
prohlížel jsem si každý její detail a nemohl se hnout.
Nakonec jsem se od skalky přeci
jen pohnul. Ve chvíli, kdy mi člobrdice pověděla, že jsem objevil Žabí
královnu, daly se konečně mé tlapky do pohybu a nesly mne dál do hlubokého
lesa.
Komentáře
Okomentovat