Velký přebudovský rybník

  

Kraj: Plzeňský kraj

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.4994886N, 13.6978022E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/gocobudede

Byl krásný den a já jsem se toulal přírodním parkem Pod Štědrým. Poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků, kteří pěli písně krásnější než krásné. Svištěl jsem po boku kámošů motýlů, kteří poletovali napříč rozkvetlou loukou. Užíval jsem si vůni místní přírody, která lahodila mému famfrňáku. Než jsem se v přírodním parku Pod Štědrým rozkoukal, měl jsem louku za chvostem a po měkoučké cestě svištěl jsem do hloubi lesa.

 

Svištěl po měkoučké lesní cestě a rozhlížel se kolem sebe. Občas jsem zmerčil houbu, občas jsem zmerčil tajemnou pěšinku. Jak už asi tušíte, houby, ty mne nechávaly v naprostém klidu. Ale pěšinky, to byla jiná. Ta mé pozornosti neunikla ani jedna.

 

Po nejedné pěšince jsem se vydal do hloubi lesa. Nejednou jsem našel stopy kámošek srneček a kámošů srnečků. Objevil jsem i stopy kámošů divočáků. A že byly pořádně velké, to si můžete písknout. Objevil jsem dokonce stopy kámošky lišky. Kde ta se tu vzala, to mi bylo záhadou.

 

S přítomností kámošky lišky jsem si lámal kebuli ták usilovně, že jsem si vůbec nevšiml, že prozkoumávám jednu z dalších pěšinek. Nevšiml jsem si, že se pěšinka vedoucí mezi vysokými stromy změnila v pěšinku vyšlapanou ve vysoké trávě. Až na poslední chvíli jsem si všiml oplocenky, která byla skoro dokonale maskována vysokou travičkou. A zajocha, toho jsem si všimnul až tehdy, když vyskočil těsně před mou kebulí.

 

To vám štěknu, kamarádi, se zajochem jsem nepočítal. Leknutím jsem vyskočil, v mžiku jsem se posadil a než jsem se nadál, už jsem svištěl zpátky na cestu k člobrdici, protože mi štěklo, že jsem někde, kde bych být neměl.

 

Po boku člobrdice svištěl jsem dál, po měkoučké cestě. Kebuli jsem měl plnou myšlenek a na cestu jsem se vůbec nemohl soustředit. Už mi v kebuli neležela jenom zbloudilá liška. Už jsem měl v kebuli i spoustu zajochů, kteří se k nám do lesa nastěhovali. To byste nevěřili, jakou z nich mám radost. Sice mne občas překvapí, ale to se stane. A já jsem moc rád, že se to stává stále častěji. Vždyť zajochy jsem znal po mnoho let pouze z knížek. A nyní je vídám ve volné přírodě. A to je co štěknout.

 

Ani jsem nestihl vypustit zajochy z kebule, když se přímo přede mnou otevřel les a já jsem zmerčil spoustu modré vodičky. Než jsem se nadál, byl jsem skoro v srdci přírodního parku Pod Štědrým a přímo před famfrňákem a jako na tlapce jsem měl Velký přebudovský rybník. Místo, kam se po mnoho let tlapkám ták rád koupat.

Velké poděkování patří společnosti @crussis, od které má člobrdice terénní koloběžku, díky které se mohu toulat jako zamlada a bez které by tento štěk nevznikl. Pokud stále váháte, zda si koloběžku pořídit, jděte do toho. Vaše toulání se změní k nepoznání. Zvládnete mnohem více a ještě se dobře pobavíte.