Vrchol Malý Tok, CHKO Brdy

 

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6558028N, 13.8450614E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/fegokademu

 

Byl krásný den a já jsem se s člobrdicí toulal po Brdech. Na obloze zářil kamarád Puňťa a mráček by po boku Puňti jeden pohledal. Obloha byla ták vymetená, až  mi to kebule nebrala. Takhle krásně modrou oblohu totiž vídám jen málokdy.

 

Tlapkal jsem si po boku člobrdice po měkoučké lesní cestě plné louží a loužiček. Člobrdice pomalu popojížděla na kolobrndě a já jsem se s radostí mne vlastní láznil v každé loužičce, která se mi připletla do cesty. Občas jsem láznění vyměnil za občerstvování, ale to se stalo opravdu jen občas. Vždyť loužičky na této lesní cestě k láznění přímo vybízely. Na dně měly poskrovnu bahýnka, a vodička byla ták čisťounká, až se v ní občas i rostlinky rozhodly růst. A jak krásně taková loužička voněla, to si asi dokážete představit. Chanel No. Brdy byl z mého kožíšku cítit ještě daleko od této cesty.

 

Cestu plnou loužiček jsem až moc brzy vyměnil za zpevněnou cestu barvy pálených cihel. S mokrým kožíškem totiž nebyla lepší volba. Jak krásně cesta prášila, to si určitě umíte představit. Jak jsem svištěl po boku člobrdice netrvalo dlouho a stal se ze mne černý pes s krásně zářícím cihlově červeným podvozkem.

 

Maskovanější než maskovaný svištěl jsem stále dál. Držel jsem tempo s člobrdicí a očadly jsem rejdil po okolí. A že bylo na co koukat, to si můžete písknout.

 

Svištěl jsem po rovince napříč krásným lesem. U cesty merči jsem květiny, keře a kapradí. Za těmito rostlinkami merčil jsem po pravé tlapce nádherný vzrostlý les. Po tlapce levé měl jsem les plný mladých rozčepýřených stromků, které o kus dál ještě omládly.

 

Svištěl jsem, co mi tlapky dovolily, kochal jsem se přírodou, když se po mé pravé tlapce objevila měkoučká lesní cesta, na jejímž začátku jsem zmerčil cosi postavené z cihel.

 

To se ví, opustil jsem cihlovou lesní cestu a vydal jsem se do hloubi lesa. Usvištěl jsem jen pár kroků, obsvištěl jsem cosi z cihel a než bys pro kostičku dosvištěl, už jsem seděl u nevysokého kamene před vysokým borůvčím.

 

Než jsem se nadál, byl jsem na místě mne ták dobře známém. Seděl jsem na vrcholu Malý Tok, pozoroval jsem kámen a pod fousky jsem si poštěkával, jak moc krásně tady je. Borůvčí zářilo do dálky. Kapradí zdobilo les. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné. Já jsem byl součástí celé té krásy a s člobrdicí po boku jsem si užíval chvíli tady a teď jak se sluší a patří.

 

Velké poděkování patří společnosti @crussis, od které má člobrdice terénní koloběžku, díky které se mohu toulat jako zamlada a bez které by tento štěk nevznikl. Pokud stále váháte, zda si koloběžku pořídit, jděte do toho. Vaše toulání se změní k nepoznání. Zvládnete mnohem více a ještě se dobře pobavíte.