Vrchol Praha, CHKO Brdy
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.6593392N, 13.8189972E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/hudenanoda
Byl krásný den a já jsem se po
boku člobrdice toulal po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa,
který mi svými hřejivými paprsky zahříval kožíšek. Vlahý větřík vanul a mne se
toulalo, jedna radost.
Svištěl jsem po krásné lesní
cestě v barvě pálených cihel vedle člobrdice, která se mnou držela krok na
kolobrndě. Občas jsem se zapomněl u kapradí, jindy mne zlákala tajemná lesní
cesta vedoucí do hloubi přírody. Ale ať jsem kdekoli zastavil, ať jsem kdykoli
sesvištěl z cesty, člobrdice byla u mne a čekala, až vše důkladně
prozkoumám. Když jsem se má krásná cihlová cesta změnila v měkoučkou lesní
cestu, která se brzy změnila v pěšinku posetou kameny, slezla člobrdice
z kolobrndy a štrádovala si to se mnou bok po boku.
Tlapkal jsem pomalu a jistě po
boku člobrdice po uzounké pěšince. Věděl jsem, že mohu svištět kupředu
s větrem o závod. Ale kdo by tudy svištěl? Vždyť kolem mne byla příroda
ták nádherná, že by byla moc velká škoda nechat jí v mžiku za chvostem.
Tlapkal jsem pomalu se vztyčenou
kebulí. Famfrňák větřil omamnou vůni přírody. Očadla se kochala nádhernou
přírodou a občas se podívala k zemi, zda už neobjeví nějakou tu modrou
borůvku. Ušadla stále poslouchala zpěv kamarádů ptáčků, který byl více a více
slyšet, čím hlouběji v lese jsem byl.
Utlapkal jsem mnoho kroků,
prozkoumal jsem mnoho pěšinek. Objevil jsem stopy kámoše lišek, které tady
dávají dobrou noc. Objevil jsem stopy mých kámošů divočáků, kteří se
v místním borůvčí zabydleli. Než jsem se nadál, pěšinka má se stočila,
přede mnou vyrostl obrovitánský hubený modřín s cedulkou a po mé levé
tlapce objevila se hromada kamení, která mi prozradila, že jsem právě zdolal
vrchol.
Byl jsem na vrcholu Praha, druhém
nejvyšším brdském vrcholu. Byl jsem na místě mne ták dobře známém. Byl jsem na
místě, které se za posledních málo let tolik změnilo.
Jsem moc rád, že jsem se sem mohl
vrátit a zavzpomínat na doby mého mládí. To víte, nejsem už žádný jura nebo
nezbedné štěndo. Už jsem chlupáč s rozumem na bradě, který má své tempo,
kterému ani člobrdice nestačí. Ale víte vy co, kamarádi? Jsem moc rád, že se
zase mohu toulat jako zamlada ;) Jen bez toho rozumu to byla větší legranda :)
Velké poděkování patří
společnosti @crussis, od které má člobrdice terénní koloběžku, díky které se
mohu toulat jako zamlada a bez které by tento štěk nevznikl. Pokud stále
váháte, zda si koloběžku pořídit, jděte do toho. Vaše toulání se změní
k nepoznání. Zvládnete mnohem více a ještě se dobře pobavíte.
Komentáře
Okomentovat