Vrchol Tomda, CHKO Brdy

   

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6653794N, 13.8393717E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/buparafocu

Byl krásný den, kdy Puňťa zářil na blankytně modré obloze a po mráčcích nebylo ani památky. Tento krásný den jsem se po boku člobrdice toulal po Brdech a užíval si je se vším, co nabízí. Ušadla byla zaposlouchaná do zpěvu kamarádů ptáčků, kteří pěli písně krásnější než krásné. Očadla rejdila po okolí a přírodu si prohlížela píď po pídi. I famfrňák byl ve svém živlu. Větřil omamnou vůni přírody, ve které se mísila svěží vůně lesa s omamnou vůní bahýnka. Člobrdice si po mém boku drandila v mém tempu na kolobrndě a stejně jako já si užívala vše, co jí okamžik nabízel.

 

Cesta mi šla krásně od tlapek. Vzrostlý les jsem nechal dávno za chvostem. Dokonce i mé brdské moře, tak nazývám loužičku hlubší než hlubokou a ták širokou a dlouhou, že přes ni není ani vidět za zatáčku, jsem měl daleko za chvostem. Před sebou jsem měl mladý les, po pravé tlapce oplocenku a cestu ták klikatou až jsem si pod fousky poštěkával otázku, odkud asi šel ten, který tuto cestu vyšlapal.

 

Chvilku jsem pomalu a rozvážně tlapkal kupředu, přímo za famfrňákem. Chvilku jsem svištěl po pěšinkách, po kterých ták rádi chodí mí kámoši divočáci. Bodejť by tudy nechodili, když je všude tolik super bájo voňavých a bahýnkem nešetřících loužiček.

 

S radostí mi vlastní tlapkal jsem si lesem, když tu byl les tentam a přede mnou se objevila paseka. Jen co jsem paseku zmerčil, musel jsem pořádně promrkat očadla. Vždyť já si najednou připadal, jako bych byl na Šumavě. Ale moc dobře jsem věděl, že na Šumavě nejsem. Vždyť ještě před chvílí jsem byl u svého brdského moře. Tomuhle jsem zkrátka musel přijít na kloub.

 

Našponoval jsem ušadla, promrkal jsem očadla a famfrňák jsem zvedl vzhůru k obloze. Několikrát jsem se zhluboka nadechl a vyrazil jsem kupředu. Pomalu a obezřetně, tempem tlapka tlapku mine, tlapkal jsem si po pasece. Utlapkal jsem jen pár kroků, když v tom jsem se posadil.

 

Seděl jsem na místě, větřil jsem ostošest a mrkal jsem ták rychle, že jsem sám nevěděl, zda mám očadla otevřená nebo zavřená. Seděl jsem na místě ták matoucím, že jsem nevěřil ničemu. A díky tomu mi štěklo, že jsem opravdu stále v Brdech. Vždyť jen v Brdech je možné opravdu všechno.

 

Seděl jsem na vrcholu Tomda a užíval si pohled nevídaný. Merčil jsem hluboké brdské lesy, merčil jsem místa, kde hluboké lesy ještě před pár lety byly. Merčil jsem zvláštně nádhernou paseku. Merčil jsem místo nevídané, kde se tradiční krása kloubí s krásou po mnoho let ukrytou v hlubokém lese. Byl jsem na místě ták zvláštním až jsem si chvílemi myslel, že sním. Ale nesnil jsem. Byl jsem součástí toho všeho. A moc jsem si to užíval.

 

Velké poděkování patří společnosti @crussis, od které má člobrdice terénní koloběžku, díky které se mohu toulat jako zamlada a bez které by tento štěk nevznikl. Pokud stále váháte, zda si koloběžku pořídit, jděte do toho. Vaše toulání se změní k nepoznání. Zvládnete mnohem více a ještě se dobře pobavíte.