Formánkova studánka

    

Kraj: Plzeňský

Okres: Rokycany

GPS souřadnice: 49.7836111N, 13.5230556E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/jemapugape

Byl krásný letní den a já jsem se po boku člobrdice toulal Ko_kotskem. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který svými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky, které co chvíli Puňťu na obloze schovaly. Vlahý větřík vanul a ptáčci pěli tak krásné písně, jako pějí jen málokdy.

 

Tlapkal jsem po měkoučké lesní cestě a nikam jsem nespěchal. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly majestátní buky. Díky obrovitánským korunám buků se do mého kožíšku paprsky kamaráda Puňti nedostaly. Zato les hrál všemi barvami zelené. To vám byla, kamarádi, opravdová podívaná.

 

Zaposlouchaný do zpěvu kamarádů ptáčků, s očadly a famfrňákem v pohotovosti, šla mi cesta krásně od tlapek. Chvilku jsem tlapkal do kopečka, chvilku z kopečka, když v tom, najednou, mezi zpěvem kamarádů ptáčků zaslechla má ušadla zurčení vodičky.

 

To se ví, nedalo mi to. Našponoval jsem ušadla, promrkal jsem očadla a famfrňákem jsem se několikrát zhluboka nadechl. Má ušadla se nemýlila. Stále jsem slyšel libé zurčení vodičky a dokonce i famfrňák navětřil vůni, kterou voní pouze čisté potůčky.

 

 V mžiku jsem zjistil, kudy dál, kopnul jsem do vrtule a rychleji, než se člobrdice zmohla na slovo, svištěl jsem kamsi do hloubi lesa. Svištěl jsem kupředu ták rychle, až se mi od tlapek prášilo. Ušadla mi plápolala na kebuli a chvost měl co dělat, aby vyrovnal i sebemenší zatáčky.

 

Usvištěl jsem mnoho kroků, když jsem zjistil, že vůně vodičky je vydatnější a vydatnější. Najednou mé tlapky opustily lesní cestu, prosvištěly kolem mladého buku a po pěšince z pořádného srázu zanesly mne do vodičky.

 

To vám štěknu, kamarádi, chvilku jsem tlapkám spílal. Takovou rychlostí mne nesly, až jsem se divil, že se mi nezamotaly. Ale spílat tlapkám jsem nevydržel dlouho. Jak jsem tak stál ve vodičce a kroutil jsem kebulí, za svým chvostem, na levém břehu potůčku, zmerčil jsem chaloupku krásnější než krásnou. Byla skoro tak vysoká, jako jsem já a teklo z ní tolik vodičky, až jsem valil očadla.

 

Už jen pár kroků jsem utlapkal a byl jsem u svého cíle. Byl jsem u Formánkovy studánky. Byl jsem u studánky, ze které tekl pramen čisťoučké a chutné vodičky. Vodička byla dokonce ták chutná, že i člobrdice vypila několik plecháčků a dokonce si od studánky vzala vodičku na cestu.