Buk Dvoják, CHKO Brdy

   

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5653014N, 13.7729169E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/fecagamodu

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulal mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Svištěl jsem skoro po rovince po zpevněné lesní cestě a užíval jsem si každý krok. Ušadla poslouchala zpěv kamarádů ptáčků, kteří pěli písně krásnější než krásné. Očadla si prohlížela okolní les kousek po kousku a famfrňák? Famfrňák si užíval svěží vůni lesa, ve které se mísila vůně jehličí, listí a léta.

 

Svištěl jsem nádherným lesem a užíval si každý krok. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, merčil jsem vysoké stromy. Po levé tlapce měl jsem statné buky, po pravé tlapce jsem měl mladé hubené jehličnany. Pod stromy merčil jsem tajemné pěšinky, občas jsem zmerčil houbu.

 

To se ví, pěšinkám jsem neodolal. Vidět bylo do hloubi lesa a já jsem moc dobře věděl, že se mohu vydat na průzkum. Zkoumal jsem pěšinku po pěšince, zjišťoval jsem, kteří mí kámoši touto nádhernou přírodou procházejí. Zjistil jsem, že jsem v lese živějším než živém. Objevil jsem stopy mých kámošek srnek, na pařezech objevil jsem stopy od mých kámošů divočáků. Ve vysoké trávě, na místě, kde se potkává mnoho cest, objevil jsem stopy zajocha. Dokonce i stopu kámošky lišky jsem objevil, ale myslím si, že ta tady nebydlí. Liščích stop tu totiž bylo jen poskrovnu.

 

Už jsem si začínal myslet, že mám všechny pěšinky v merku, když v tom se po mé levé tlapce objevila pěšinka širší než široká, která vedla kamsi do lesa, který zvláštní zelenou barvou svítil do dálky. To se ví, nedalo mi to. Musel jsem prozkoumat i tuto pěšinku.

 

V mžiku jsem změnil směr. Z pravé strany lesa jsem se vydal doleva. Přesvištěl jsem zpevněnou cestu a než člobrdice musela přibrzdit, už jsem byl na druhé straně cesty. Obsvištěl jsem několik stromů a v mžiku jsem se posadil. To, co jsem zmerčil, mi vzalo rychlost z tlapek.

 

Jen pár kroků ode mne, v celé své kráse, stál statný buk. Tedy stál. Mne se zdálo, jako by tancoval. Jeho dva krásné kmeny jako by byly v pohybu. Málo rozvětvené větve jako by byly rukami. Nad těmito větvemi zmerčil jsem spoustu mladých větví, které stromu dělají novou mladou korunu.

 

Byl jsem u buku Dvojáku, na místě mne ták milém. Byť tento buk před lety přišel o svou korunu, stále je to fešák. Nová koruna je rok od roku zelenější a buk znovu ožívá. Za to jsem moc moc rád, protože tento strom je nevídaný.