Pramen, CHKO Brdy

   

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5645900N, 13.7877053E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/lepapokate

Byl ponurý den a já jsem se po boku člobrdice toulal mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Obloha byla šedivá, bez jediného bílého mráčku. Kamarád Puňťa také nebyl k vidění. Vlahý větřík si vzal dovolenou a vzduch se vůbec nehnul. Ale ani nepěkné počasí mi nezabránilo v pořádné prochajdě.

 

Svištěl jsem po zpevněné lesní cestě do mírného kopečka. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy merčil jsem pěšinky, keříky borůvčí a maliní. Merčil jsem i pidi stromky a mladé rozčepýřené stromky. Občas jsem zmerčil houbu.

 

Les, kterým jsem tlapkal, moc krásně voněl. Větřil jsem vůni jehličí, léta i hub. Ptáčci mi do kroku pěli písně krásnější než krásné a mne brzy štěklo, že jsem si pro prochajdu nemohl vybrat lepší den.

 

Svištěl jsem do kopečka, tlapka střídala tlapku. Už jsem si myslel, že mám celý les v merku, když tu se po mé levé tlapce objevil slabý potůček. Kde ten se tu vzal, bylo mi záhadou, které jsem musel přijít na kloub.

 

Jen co jsem potůček zmerčil, promrkal jsem očadla, našponoval ušadla a famfrňákem jsem se zhluboka nadechl. To, co jsem navětřil, mi dalo rychlost do tlapek. Vždyť nedaleko ode mne měl se ukrývat pramínek tohoto slabého potůčku. Kde se však pramínek ukrývá, to očadla nezmerčila.

 

S radostí a zvědavostí mi vlastní vyrazil jsem kupředu. Zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou, kopnul jsem do vrtule a než se člobrdice stihla odrazit, už jsem svištěl ke svému cíli.

 

Svištěl jsem kupředu rychleji než rychle a nic mne nemohlo zastavit. Usvištěl jsem mnoho kroků, když jsem zjistil, že mám člobrdici stále po svém boku. Skočil jsem i dlouhý skok, přeskočil jsem potůček v místě, kde se ztrácel v lese a po měkoučkém jehličí svištěl jsem dál. Svištěl jsem jen chvilku, když se přímo přede mnou, pod vysokým stromem, objevilo místečko zelenější než zelené a voňavější než voňavé, na kterém se pramínek ztrácel.

 

Byl jsem u svého cíle jen chvilinku před člobrdicí. Moc jsem se divil, že ani cesta necesta člobrdici nezastavila. Ale bylo to tak dobře. Ještě nedávno jsem musel na člobrdici dlouho čekat, ale od doby, kdy po mém boku drandí na kolobrndě, to je jiná. To mi stíhá a já jsem za to moc rád. Alespoň stihnu očíhnout spoustu zajímavých míst.