Třemšínská bouda, CHKO Brdy

   

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5690375N, 13.7805097E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/mosamadubu

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulal po Brdech. Na obloze zářil kamarád Puňťa, který svými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky, které dělaly Puňťovi samé naschvály. Jednou se snažili Puňťu schovat, jindy ho jenom tak popošťuchovaly. Ale Puňťa se nedal. Když ho mráčky už moc zlobily, hřejivými paprsky je pošimral, mráčky se daly do pohybu a mizely od Puňti ták rychle, až jsem nestačil mrkat očadly.

 

Les, kterým jsem tlapkal, nádherně voněl. Byť byl teplý den, větřil jsem svěží vůni vodičky, mísící se s vůní jehličí a hub. Vlahý větřík tuhle bájo vůni nesl lesem a já jsem si říkal, jak moc krásný den dnes máme.

 

Toulal jsem se napříč lesem a cesta mi šla krásně od tlapek. Chvilku jsem tlapkal po měkoučké lesní cestě, jindy jsem svištěl po cestě zpevněné. Cesty se klikatily mezi stromy, když v tom jsem v dáli daleké, za mnoha a mnoha stromy zmerčil něco, co jako by do lesa nepatřilo. Co to bylo, to jsem z dálky nerozeznal. Musel jsem se proto vydat na průzkum.

 

Kopnul jsem do vrtule a vyrazil jsem kupředu. Tlapka střídala tlapku a s každým mým krokem zaduněla zem. Svištěl jsem kupředu ták rychle, že kdyby to šlo, prášilo by se mi od tlapek. Usvištěl jsem mnoho kroků, obsvištěl jsem mnoho stromů, prosvištěl jsem zatáčkou. V místě, kde se klikatá cesta narovnala, uviděl jsem zřetelně místo, na které jsem svištěl. Bylo bílé, vysoké a zářilo do dálky.

 

Kam mne to jen tlapky nesou, štěklo mi v mžiku. Jen co se cesta narovnala, jen co mi ve výhledu nebránily stromy, štěklo mi, že místo z dálky tajemné je z blízka mým oblíbeným brdských zastavením. Štěklo mi, že svištím k Třemšínské boudě, která kdysi sloužila jako kaple. Dnes je z kaple bouda, která každému pocestnému poskytne střechu nad hlavou.