Vyhlídkové místo, CHKO Brdy
Kraj: Středočeský
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.5715311N, 13.7702914E
Odkaz do map: https://mapy.cz/s/bohaforebu
Byl krásný den a já jsem se po
boku člobrdice toulal po Brdech. Na obloze se proháněly bílé naducané mráčky a
občas na mne vykouknul kamarád Puňťa. Slabý větřík vanul a příjemně šuměl ve
větvích. Kamarádi ptáčci mi do kroku pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět
umí. A já jsem byl moc rád, že se jen tak neválím doma a mohu se toulat
nádhernou brdskou přírodou.
Svištěl jsem skoro po rovince po
měkoučké lesní cestě. Co chvilku jsem narazil na louži, co chvilku jsem objevil
bahenní lázně. Louží, loužiček a bahýnka bylo na cestě tolik, že jsem se moc
nezdržoval a celé své já jsem vyláznil jen občas. I tak jsem byl brzy
maskovanější než maskovaný a nejednou jsem viděl člobrdici jak ostří oči a
přemýšlí nad tím, zda jsem to já, kdo jí doprovází, nebo zda se jedná o
nějakého mého divokého kámoše.
Cesta má vedla nádherným
vzrostlým lesem. Pod vysokými stromy merčil jsem koberce borůvčí i tajemné
pěšinky. Občas jsem zmerčil hříbka, často jsem zmerčil mochomůrku.
Z mochomůrek jsem měl opravdu velkou radost. Věděl jsem, že už brzy
vyrazím s člobrdicí na houbolov. A to je, kamarádi, něco. To se dostanu i
do míst, kam bych normálně tlapkat neměl.
S kebulí plnou myšlenek,
s očadly, ušadly i famfrňákem v pohotovosti, toulal jsem se nádhernou
přírodou. Najednou, dodnes nevím proč, svedla mne z cesty sotva znatelná
pěšinka vyšlapaná v borůvčí.
Chvilku jsem pomalu a obezřetně tlapkal
po pěšince neznámo kam. Čím déle jsem po pěšince tlapkal, tím více mne borůvčí
šimralo na bříšku. Čím více mne borůvčí šimralo na bříšku, tím častěji jsem
poposkakoval. Najednou jsem zjistil, že skotačím po pěšince kamsi a nemohu
zastavit.
Skotačil jsem napříč lesem a
připadal jsem si jako malé štěndo. Než jsem se dostatečně vyskotačil, borůvčí
jsem měl za chvostem, před famfrňákem jsem měl kamenné moře a pěšinku široko
daleko žádnou. Vydal jsem se kupředu na vlastní tlapku. Pomalu jsem tlapkal kupředu,
když v tom se přímo přede mnou objevila nevysoká borovička a za borovičkou
mi svět ležel u tlapek.
Byl jsem na nádherném místě na
konci světa. U tlapek jsem měl hluboké lesy, u famfrňáku jsem měl nebe. Celý
svět jsem nechal kdesi za chvostem. Nyní jsem byl na místě jen já
s člobrdicí a čas se zastavil.
Komentáře
Okomentovat