Hradlový most, NP Šumava

  

Kraj: Plzeňský

Okres: Klatovy

GPS souřadnice: 49.0400222N, 13.5044764E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/hubelumoza

Dnes vás, kamarádi, zavedu na jedno z nejznámějších šumavských míst. Zavedu vás k hradlovému mostu přes řeku Vydru, ke kterému mne tlapky zanesly, když jsem se toulal národním parkem Šumava.

 

Byl krásný den a já jsem se pod dohledem kamaráda Puňti a po boku člobrdice toulal nádhernou přírodou národního parku Šumava. Tlapkal jsem po zpevněné cestě, z části stíněné lesem, a byl jsem moc zvědav, kam mne cesta dovede.

 

Tlapkal jsem pomalu a užíval jsem si každý krok. Po levé tlapce měl jsem sráz a vzrostlý les. Po pravé tlapce zurčela vodička. Za vodičkou občas zmerčil jsem malou stavbičku. K čemu nebo komu stavbička sloužila, to vám, kamarádi, neštěknu. Co vám ale štěknout mohu je to, že pod každou stavbičkou byl metr, který měřil hladinu vodičky.

 

Pomalu a jistě nesly mne tlapky stále kupředu. Utlapkal jsem mnoho kroků, potkal jsem mnoho člobrdů. Tlapkal jsem po rovinkách i zatáčkami, když v tom, najednou, přímo přede mnou, po mé pravé tlapce, objevila se stavba větší než velká, celá ze dřeva. Vedle dřevěného domku objevil se dřevěný most, který jsem musel prozkoumat.

 

Zrychlil jsem krok, ale svištět jsem nemohl. Stále jsem míjel člobrdy a těch kolistů, kolik jsem potkal. Tolik kolistů, jako tady, jsem v Brdech nepotkal za celé roky toulání. A je to tak i dobře, co vám budu štěkat. Ne, že bych kolisty neměl rád. Raději si jich nevšímám. Tedy do chvíle, než před nimi musím s člobrdicí uskakovat. A to se mi stalo i tady.

 

Ale ani kolisté mne nemohli rozhodit. Byl jsem součástí nádherné přírody. Blížil jsem se k zvláštnímu mostu. Už jen pár kroků mi chybělo k mému cíli, když jako mávnutím kouzelného proutku všichni zmizeli. Jak jsem tak stál a pózoval, měl jsem celý most jen pro sebe. Občas někdo zapózoval z druhé strany mostu, ale davy člobrdů a kolistů byly tentam.

 

Chvilku jsem si prohlížel most, chvilku jsem se kochal pohledem na Vydru. Prohlédl jsem si elektrárnu, spokojeně jsem posvačil a záhy jsem zmizel za cedulí, která povolovala vstup pouze pěším.