Jezerní slať, NP Šumava

   

Kraj: Plzeňský

Okres: Klatovy

GPS souřadnice: 49.0404189N, 13.5743192E

Odkaz do map: https://mapy.cz/s/nejalefega

Dnes vás, kamarádi, zavedu na Jezerní slať, kam mne tlapky zanesly, když jsem se toulal národním parkem Šumava.

 

Byl krásný den a já jsem neváhal a vyrazil jsem na výlet. Hupsnul jsem do Kiáka, člobrda nastartoval a než jsem se nadál, už jsem stál po boku celé mé smečky na malém parkovišti pod cedulku Jezerní slať.

 

Chvilku jsem se rozhlížel kudy kam, ale nakonec jsem se rád vydal po směru šipky. Protlapkal jsem zamotanou zábranou a už jsem tlapkal ve stínu vysokých stromů po měkoučké lesní cestě obklopen nádhernou přírodou.

 

Všude, kam jsem se podíval, merčil jsem vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčil jsem koberce borůvčí, pařezy porostlé mechem a občas jsem zmerčil i padlý strom plný nespočtu děr, které mi daly najevo, že padlý strom je hojně obydlen mými kámoši z hmyzí říše.

 

Než jsem se nadál, měkoučká cesta zavedla mne k velkým chytrým tabulím a dřevěným lávkám. Jen co jsem se zaposlouchal do psaní, které mi z tabulí četl člobrda, člobrdice zmizela kamsi. Když se vrátila, zjistil jsem, že byla na nějaké pozorovací věži. Svět jí prý ležel u tlapek a dokonce zjistila spoustu zajímavých informací. Ale bez nás se jí prý bylo smutno, tak se rychle vrátila.

 

S kompletní smečkou vyrazil jsem dál. Tlapkal jsem po dřevěném chodníčku vedoucím nad zemí a valil jsem očadla. Stromky kolem mne byly nevysoké. Příroda kolem mne svěže voněla. Místo borůvčí merčil jsem brusinčí a nevěřil jsem vlastním očadlům, když jsem zmerčil malé keře, o kterých mi chytré cedulky povídaly, že se jedná o stromky.

 

Utlapkal jsem mnoho kroků, dozvěděl se mnoho zajímavých informací. Cesta má se zatočila a já jsem byl na konci své pouti. Byl jsem u dřevěného zábradlí, přes které jsem merčil slatě a za slatěmi obrovitánský kopec.

 

To vám štěknu, kamarádi, podle fotek vypadá tohle místo úplně jinak, než jak jsem ho zmerčil já. Dokonce prý vypadá úplně jinak, než jak ho zmerčila člobrdice. Ale, jak už to tak bývá, promo fotky jsou jedna věc, realita druhá. Ale i přesto, že jediné, co se promo fotkám podobá, je cesta po dřevěné lávce, za zastavení toto místo stojí. Vždyť kde jinde uvidíte takhle velké slatě?