Krausův kříž, CHKO Brdy

    

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6583064N, 13.8522808E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/lusefotale

Byl krásný slunečný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval kožíšek. Občas kolem Puňti občas proletěl bílý mráček, ale to bylo opravdu jen občas. Obloha byla jako vymetená a Puňťa na ní byl po většinu dne sám.

 

Tlapkala jsem po zpevněné lesní cestě do táhlého kopečka, který se mi zdál býti nekonečný. Cestou jsem vídala pěšinky vedoucí kamsi, které by za průzkum rozhodně stály. Jenže po levé tlapce jsem měla sráz, ze kterého se mi svištět nechtělo. Po pravé tlapce jsem měla kopec, do kterého se mi svištět nechtělo. A tak jsem tlapkala po asfaltce po boku člobrdice a pod fousky jsem si poštěkávala, koho to jen napadlo, vyasfaltovat v Brdech silnici.

 

Naštěstí má pochmurná nálada netrvala věčně. Za jednou z mnoha zatáček mi štěklo, že má toulka bude jen a pouze taková, jakou si ji udělám. A protože jsem si jí chtěla udělat co nejhezčí, chmury nechmury, kopla jsem do vrtule a v mžiku jsem svištěla kupředu se zvědavostí v kožíšku.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, dosvištěla jsem do zatáčky. Otočila jsem se a vracela se zpátky k člobrdici. Nechala jsem se pohladit a už jsem zase svištěla vpřed. Kolikrát jsem takto vyrazila kupředu a zase jsem se vracela, těžko štěknout. Abych byla upřímná, opravdu jsem to nepočítala. Vždyť jsem byla v mých oblíbených Brdech. Po pravé tlapce jsem měla vzrostlý les, po levé tlapce oplocenku. Když jsem se vracela zpátky k člobrdici, bylo to samozřejmě naopak. Byla jsem součástí nádherné přírody a moc dobře jsem věděla, že mne brzy něčím překvapí.

 

A také že mne brzy překvapila. Užuž jsem začínala být unavená, když se po mé levé tlapce za vysokou trávou objevilo cosi, co v mžiku mělo mou pozornost. Co to bylo, jsem z dálky netušila. Ale moc dobře jsem věděla, že si to mou pozornost zaslouží.

 

Jen co jsem tajemné místečko zmerčila, spokojeně jsem si zavrtěla chvostem a vyrazila jsem vstříc svému cíli. Usvištěla jsem pár kroků, přehopsla  jsem škarpu a než bys stihl zapískat, už jsem seděla pod kamenným křížem s nápisem Bůh můj všudy útěcha má.

 

Byla jsem u Krausova kříže, na místě, které za posledních pár let sice zůstalo na svém místě, ale to se ták změnilo, že by ho jen málokdo poznal. Každý rok je toto místo jiné, navíc každé roční období mu dodá jinou osobitou atmosféru. Snad i díky tomu jsem z dálky nepoznala, jaké místečko mne to ták láká. Ale kdo ví, třeba jsem byla jen nepozorná.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.