Studánka Pod Brdeckou cestou, CHKO Brdy

   

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6687697N, 13.8692167E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/dohaconeku

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala hlubokými brdskými lesy. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a nejen že mne strážil, ale dokonce mi svými paprsky zahříval kožíšek. Kolem Puňti pluly bílé naducané mráčky, které dělaly den krásnějším než krásným. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. V tu chvíli jsem byla tou nejšťastnější psí slečnou, která se po boku člobrdice toulala nádhernou přírodou.

 

Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě stále kupředu. Nebyla to rovinka, to štěknout nemohu. Ale zatáčku by jeden pohledal a tak se brzy stalo, že jsem nechala člobrdici člobrdicí a raději jsem se vydala na průzkum blízkého lesa.

 

To vám štěknu, kamarádi, já vám objevila tolik super bájo místeček a překvapení. Občas mi cestu zkřížila větev, kterou jsem musela přeskočit, jindy jsem objevila stopy kámošky srnky, které vedly do míst, kam jsem svištět nesměla. Objevila jsem i stopy kámošky lišky a k mému nevím jestli štěstí jsem objevila i pár slizkých hub, které do hloubi lesa svítily hřejivou žlutou barvičkou.

 

Chvilku jsem se toulala lesem, chvilku jsem tlapkala po boku člobrdice, která stále šla po lesní cestě. Snad i proto, že se to ode mne v mém věku prý očekává, jsem chvilku dělala, že mám rozum. Když jsem zmerčila velkou louži, elegantně jsem ji obtlapkala. Když jsem měla louži za chvostem a člobrdici před famfrňákem, změnila jsem směr a v mžiku jsem svištěla omamně vonící vodičkou do míst, kde jsem před chvílí byla. To se ví, cestou zpátky jsem ták spěchala, že jsem musela louží znovu proletět. To vám byla legranda. Tehdy vodička stříkala na všechny strany a dokonce mi namočila kebuli.

 

Užuž jsem si začínala myslet, že nemohu být v Brdech. Za celou tu dobu, co jsem se s člobrdicí toulala, jsem nepotkala borůvčí, kapradí a ani tajemnou pěšinku. Ale s vodičkou na kebuli, s krásně mokrým kožíškem, protlapkala jsem velikánskou zatáčkou, za kterou se objevilo vše, po čem jsem ták toužila.

 

S rozumem v kebuli jsem se těsně vedle člobrdice oklepala. To se ví, vždyť přeci neposvištím s mokrým  kožíškem a vyrazila jsem kupředu. Svištěla jsem kupředu ták rychle, až mi od tlapek odlétaly kamínky. Svištěla jsem dokonce ták rychle, že jsem málem vytouženou pěšinku přesvištěla. To jsem ale nemohla dopustit, tak jsem na místě zarazila přední tlapky do měkoučkého jehličí, zadními tlapkami jsem utlapkala oblouk a než se člobrdice zmohla na slovíčko nebo jakýkoli povel, už jsem svištěla napříč borůvčím do hloubi lesa.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, obsvištěla jsem mnoho stromů, když v tom jsem po své levé tlapce zmerčila stříšku. Před stříškou zmerčila jsem potůčeka jak jsem se ze všech sil snažila zastavit, už jsem byla v potůčku a tlapky jsem měla po kotníky v bahýnku.

 

To vám musím štěknout kamarádi, to vám byl doběh. Nejen že jsem objevila další brdskou studánku, ale ještě jsem se vyláznila v určitě zdraví prospěšném bahýnku. Sice nevonělo až za roh, tedy tak, jak to mám nejraději, ale bahýnko je bahýnko a je radost nechat se jím hýčkat.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.