Vrchol Praha, CHKO Brdy

    

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6593392N, 13.8189972E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/komonamonu 

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa a svými stále ještě hřejivými paprsky mne laskal v kožíšku. Kolem Puňti poletovaly bílé mráčky a snažily se jej poškádlit. Ale protože to nebyly naducané mráčky, s Puňťou ani nehnuly. Věděl totiž, že když větřík jen trošku zafouká, mráčky se roztáhnou po obloze a rázem budou pryč.

 

Pod oblohou jako z pohádky, po boku člobrdice, jsem se toulala nádhernou brdskou přírodou. Nikam jsem nespěchala. Ba naopak. Užívala jsem si každý krok, který jsem utlapkala. Nejen člobrdice s Puňťou mi dělali radost. Vlahý větřík vanul, ptáčci pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí a příroda ták krásně voněla podzimem, že by snad byl hřích kamkoli spěchat.

 

Pomalu, tempem tlapka tlapku mine, tlapkala jsem kupředu. Kam, to jsem tušila. Takhle kamenitou cestičku, po které mne tlapky nesly, máme totiž v Brdech jen málokde. A pokud je to ještě rovinka, tak mne tahle cestička mohla zavést snad jen na jedno jediné místečko. Místečko mne ták milé a mezi člobrdy známé, že je až s podivem, že jsem tu za ty roky toulání potkala dohromady tři člobrdy. A to dva zrovna teď, když jsem s radostí mi vlastní skotačila pohádkovou přírodou v domnění, že mne nikdo nevidí.

 

Kamenitá cestička nebrala konce, a přesto byla vždy po pár krocích jiná. Jednou mne vedla mezi mladými lesíky, kde mladý rozčepýřený stromek střídal mladý rozčepýřený stromek, jindy mne vedla mezi borůvčím, kde jsem objevila hromádku s krásně kvetoucím vřesem. Za chvilku mne už nesla mezi vyvráceným stromem a vysokým modřínem do míst, kde jsem chtěla být.

 

Mnoho kroků jsem utlapkala, mnoho skotačivých skoků jsem naskočila, když v tom se má cestička stočila a po mé levé tlapce se rázem objevila kamenná mohyla s tyčí, která je vidět už z dálky. Byla jsem na Praze, na místě, kam jsem tušila, že mne tlapky nesou. Byla jsem na mém oblíbeném brdském vrcholu, kde když jsem byla naposledy, nebýval takový výhled, jaký je tam dnes. Ale víte vy co, kamarádi? Byť se Praha od mé poslední návštěvy změnila, už nyní vím, že se sem jednou zase vrátím. A to moc moc ráda.