Vyhlídková místa Malý Tok, CHKO Brdy

    

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6537536N, 13.8473944E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/maponamure

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými hřejivými paprsky laskal nejenom můj kožíšek. Kolem Puňti pluly bílé naducané mráčky a kdykoli mohly, snažily se Puňťovi provést nějakou tu neplechu. Naštěstí se Puňťa nedal a doprovázel mne celou mou toulku. A za to mu z kožíšku moc moc děkuji.

 

Tlapkala jsem po nádherné lesní cestě skryté ve stínu vysokých stromů. Tlapkala jsem pomalu a rozvážně, s očadly, ušadly i famfrňákem v pohotovosti. Spěchat nebylo kam. Byla jsem součástí nádherné přírody, kde se spěchat zkrátka nemá.

 

Očadla hltala krásu lesa. Ve stínu vysokých stromů merčila koberce borůvčí. Místy zmerčila kapradí a vřes, či mechem porostlý pařez. Famfrňák si užíval omamnou vůni lesa, kterou již dlouho nenavětřil. Ušadla byla zaposlouchaná do zpěvu kamarádů ptáčků, kteří pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Zkrátka den byl jako z pohádky a já jsem se toulala a nic mne nemohlo zastavit.

 

Tlapka střídala tlapku, když v tom se cesta má stočila, hluboký les byl tentam a já jsem zmerčila kamenné moře a blankytně modré nebe. Co je tohle za šlendrián, to jsem musela zjistit.

 

Jen co jsem kamenné moře zmerčila, kopnula jsem do vrtule, zamávala jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a už jsem svištěla ke svému cíli. Svištěla jsem kupředu rychleji než rychle a nic mne nemohlo zastavit. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila pár dlouhých skoků a nejednou stála na kamenném moři a svět mi ležel u tlapek.

 

Byla jsem na místě mne móc dobře známém. Poznala jsem ho na první pohled. Byla jsem na mé oblíbené vyhlídce na Malém Toku. Na té vyhlídce, odkud býval krásný výhled do okolí. Dnes už nejsou vidět vesničky pod kopcem, zato jsou vidět špičky stromů, které co nevidět brzy dorostou do výšin vysokých. Snad možná mezi kmeny bude opět vidět do dálky. Kdo ví.

 

Chvilku jsem se kochala výhledem, chvilku jsem s člobrdicí odpočívala. Lavička na místě zůstala, klid také, takže by byla velká škoda se tu nezdržet. Plná sil a potřeby se toulat vydala jsem se po chvíli dál. Vracela jsem se zpátky cestou, která mne na vyhlídku dovedla. Užuž jsem se chystala zabočit doprava, ale tlapky náhle změnily směr a vydaly se vlevo, z mírného kopečka. Utlapkaly jen pár kroků a rázem celé mé já sedělo u lavičky a svět mi ležel u tlapek.

 

Byla jsem na místě, kde mi výhled nestínil jeden jediný strom. Byla jsem na místě, kde ještě nedávno byl hluboký les. Ale les je tentam a místo něj je tu tahle parádní vyhlídka. Vyhlídka, která tu bude jen pár let. Už nyní totiž svah zdobí pidi stromky, které brzy tento svah zalesní. Ale než se tak stane, budu se sem tlapkat kochat výhledem. Stejně jako tlapkal brácha s člobrdicí na první vyhlídku, kam mne dnes tlapky zanesly. Ale to je tóóólik let zpátky. To jsem ještě ani nebyla na světě.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.