Jindřichova skála, CHKO Brdy

         

Kraj: Středočeský

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.7681050N, 13.8815411E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/kebugutero

Byl krásný podzimní den a já jsem se po boku člobrdice toulala mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který mne svými již málo hřejivými paprsky sem tam polaskal v kožíšku.

 

Tlapky mne nesly hlubokým lesem po měkoučké lesní cestě do táhlého kopečka. Po levé tlapce měla jsem nádherný vzrostlý les, po pravé tlapce les ták mladý, že byl pro mou maličkost úplně nedostupný. Mladý stromek tu rostl vedle mladého stromku, a byť jsem občas zmerčila tajemnou pěšinku vedoucí do útrob tohoto mladého lesa, na průzkum jsem se nevydala. Který lesní kamarád místní pěšinky vyšlapal, těžko štěknout. Byly ták úzké a malé, že i liška by měla problém po pěšinkách projít. Snad tu bydlí kámošky lasičky, kdo ví. Lasičku jsem nezmerčila jak je můj život dlouhý. Ale vím, že existují. A prý jich jsou hluboké lesy plné.

 

Dlouho, předlouho tlapkala jsem po lesní cestě do kopečka, když v tom mi cestu zkřížila krásná měkoučká pěšinka. První pěšinka, která nevedla do houštiny, ale kamsi do hloubi vzrostlého lesa. Cesta po cestě mne už ták nebavila, že jsem ráda změnila směr. Zamávala jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a vyrazila na průzkum.

 

Tlapky mé toulavé nesly mne po měkoučké lesní pěšině. S každým krokem se ponořily do měkoučkého mechu, který mne příjemně šimral mezi polštářky. Po několika krocích a mnoha skocích jsem zjistila, že lesem skotačím jako malé štěndo a tlapky mne nesou kamsi.

 

Skotačila jsem kupředu slalom mezi stromy, když v tom, najednou, se cesta přede mou vztyčila. Skočila jsem pár vysokých skoků a kopeček se opět proměnil v rovinku. Zprudka jsem uhnula doleva, brzy zase doprava a než jsem se nadála, celé mé já sedělo před kovovým zábradlím na vysoké skále a svět mi ležel u tlapek.

 

Seděla jsem na Jindřichově skále a kochala se výhledem. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, merčila jsem hluboký les, který byl vším jiným, než rovinkou. V hloubi lesa, jen pár set metrů ode mne vzdušnou čarou merčila jsem místo tajemné, které jako by do dálky daleké vyprávělo příběhy. Oním místem nebylo žádné jiné místo, než pověstmi a legendami opředený hrad Valdek.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.