Studánka Jedlová, CHKO Brdy

        

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.7060542N, 13.9234089E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/logagapezu

Byl krásný podzimní den a já jsem se po boku člobrdice toulala mými oblíbenými brdskými lesy. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který stíhal dělat rošťárny s bílými naducanými mráčky. Svěží větřík poletoval mezi stromy a sem tam mne pohladil v kožíšku. Ptáčci mi pěli do kroku ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí a občas jsem zaslechla i poštolku, která přelétala nad korunami vysokých stromů.

 

Den byl jako obrázek, příroda jako z pohádky a já jsem spokojeně tlapkala po boku člobrdice. Důstojnost ze mne čpěla na všechny strany. Hruď jsem měla vypnutou, kebuli vztyčenou, jazyk skoro celý ve stejkárně. Tempo mé bylo pomalé, ale pouze do chvíle, než jsem jen mrňousek před sebou po levé tlapce zmerčila veliký kámen a před ním pěšinku, která vedla kamsi.

 

Jen co jsem pěšinku zmerčila, důstojné nešení mého já bylo tentam. Zhluboka jsem se nadechla a famfrňák vystřelil vzhůru k obloze. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla, chvostem jsem zamávala člobrdici na rozloučenou a v mžiku jsem svištěla kupředu a nic mne nemohlo zastavit.

 

Svištěla jsem kupředu rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, jazyk byl všude, jen ne ve stejkárně. Očadla tak tak merčila pěšinku, na které jsem byla rychleji, než bys pro kostičku dosvištěl. Tlapky mé nesly mne vpřed, když v tom, najednou, zničehonic, celé mé já sedělo na zemi a valilo očadla.

 

Přímo přede mnou merčila jsem lavice. Mezi lavicemi ohniště. Za lavicemi a ohništěm merčila jsem dřevěný domeček, od kterého vedlo korýtko. To se ví, nedalo mi to. Když jsem se probrala z opojného pohledu, byla jsem opět na všech čtyřech a tempem tlapka tlapku mine tlapkala jsem kupředu. Utlapkala jsem jen pár kroků, strčila jsem kebuli do domečku a to, co jsem zmerčila, mi vyrazilo dech.

 

Jen mrňousek pode mnou zmerčila jsem velkou černou kebuli s obrovitánským jazykem a úsměvem od ušadla k ušadlu. Ale nelekla jsem se. Na první pohled jsem poznala, že je to kebule mé maličkosti.

 

To vám štěknu, kamarádi,  já jsem byla v tu chvíli nejšťastnější chlupáč pod sluncem. Byla jsem součástí nádherné přírody. Po boku jsem měla člobrdici. Co víc bych si mohla přát?

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.