Studánka U Fabiána, CHKO Brdy

      

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.7063100N, 13.9290900E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/kadupolepa

Byl krásný podzimní den a já jsem po boku člobrdice toulala mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblastí Brdy. Vlahý větřík vanul, kamarád Puňťa se po obloze proháněl s bílými naducanými mráčky a les ták krásně voněl, jako voní jen na podzim.

 

Svištěla jsem po zpevněné lesní cestě z mírného kopečka a nic mne nemohlo zastavit. Tu jsem prozkoumala pěšinku po pravé tlapce, jindy jsem se vydala na průzkum pěšinky, která vedla kamsi vlevo. Občas mi cestu zkřížila stopa kámošky srnky, jindy jsem našla barevnou houbu. Jen tak jsem si svištěla a užívala si každý krok, když v tom jsem uslyšela zurčení vodičky. Zurčení bylo slabé, sotva slyšitelné a já rázem měla nový směr.

 

Musela jsem zrychlit, než člobrdice zurčení vodičky zaslechne. Teplo už nebylo a kdo ví, co by člobrdici napadlo. Třeba by se mi průzkum snažila rozmluvit. Jenže to jsem nemohla dopustit. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla a než si mne člobrdice stihla důkladně přečíst, už jsem svištěla s famfrňákem směrem k obloze kamsi.

 

Svištěla jsem kupředu rychleji než rychle. Ušadla se tak tak udržela na kebuli a chvost měl co dělat, aby vyrovnal i ty nejmenší zatáčky. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila jsem dlouhý skok a lesem hlubokým ozvalo se šplouchnutí. To se celé mé já s radostí mi vlastní rozsvištělo potůčkem proti proudu vodičky.

 

To vám štěknu, kamarádi, vodička byla ták studená, že jsem brzy potůček opustila. Abych se zahřála, vrátila jsem se zpátky k člobrdici a od ní jsem svištěla opět dopředu, neznámo kam. Svištěla jsem jen chvilku, když jsem vysoko na stromě zmerčila dřevěnou směrovku. Zvědavost mi nedala a já jsem se vydala zjistit, na jaké místo směrovka navádí.

 

V mžiku jsem byla ve svém živlu. Kopla jsem do vrtule a rychleji než rychle svištěla jsem kupředu. Svištěla jsem kupředu ták rychle, až se mi stromy podél pěšinky zdály rozmazané. Svištěla jsem dokonce ták rychle, až mi od tlapek odlétalo jehličí. Usvištěla jsem mnoho kroků, obsvištěla jsem pár pařezů a přeskočila houbu, když v tom jsem si za několika málo rozmazanými stromky všimla místečka hodného mé pozornosti.

 

Co vidím, jsem ve své rychlosti netušila. Přední tlapky jsem proto zastavila, zadními jsem to jen tak tak vybrala a než člobrdice stihla zakroutit očima, už jsem způsobně tlapkala zpět k nevysokým stromkům.

 

Utlapkala jsem jen pár kroků, když mne tlapky donesly k robustní dřevěné lavici. Zvedla jsem očadla a to, co jsem zmerčila, mi vykouzlilo úsměv na kebuli. Jen pár kroků přede mnou, pod vysokým stromem, zmerčila jsem malou vesničku a skřítky. Vedle skřítků stála nádherná dřevěná chaloupka, ve které, jak jsem brzy zjistila, ukrývala se průzračně čistá vodička.

 

Já vám, kamarádi, nestačila valit očadla. V přírodě krásnější než krásné objevila jsem studánku U Fabiána. Objevila jsem místo krásné, kam je radost zabloudit.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.