Zřícenina hradu Valdek, CHKO Brdy

         

Kraj: Středočeský

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.7751069N, 13.8934319E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/mecemoheluhttps://mapy.com/s/mecemohelu

Byl krásný den a mé tlapky toulavé nosily mne po Brdech. V merku jsem měla moc moc krásných míst a před sebou cíl ze všech největší. Kožíšek mne vedl na zříceninu hradu Valdek, ale vůbec si nejsem jistá, že to bylo cestou nejkratší. Já vám prošla tolik cest, kdy každá byla jiná, ale svůj cíl ne a ne zmerčit.

 

Chvilku jsem tlapkala z kopečka, chvilku do kopečka. Jednou jsem tlapkala po měkoučké lesní cestě, jindy po cestě zpevněné. Tlapky mne pronesly kolem studánek i rybníku, až mne donesly na další zpevněnou cestu, která jako by se nemohla rozhodnout, zda povede po rovince, z kopečka či do kopečka. Už jsem si pod fousky začínala poštěkávat, že takhle nerozhodnou cestou jsem snad ještě nikdy netlapkala, když v tom se po mé pravé tlapce objevilo stavení, naproti kterému byla lesní cesta, která mne k sobě přivábila silou nevídanou. Inu opustila jsem cestu, po které jsem způsobně tlapkala a brzy jsem svištěla po pískové lesní cestě ták rychle, až se mi prášilo od tlapek.

 

Lesní cesta, po které jsem svištěla, byla všechno možné, jen ne rovná. Byla samá zatáčka a svištět po ní bylo pořádné dobrodrůžo. Často jsem se jen tak tak udržela na všech čtyřech. Ale zpomalit? To mne ani ve snu nenapadlo.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, prosvištěla jsem mnoho zatáček. Sesvištěla jsem z kopečka, vysvištěla do kopečka, když v tom se přímo přede mnou objevila obrovitánská kamenná brána s kovovou zábranou s nápisem vstup zakázán.

 

To vám štěknu, kamarádi, takový šlendrián jsem nečekala. Obzvlášť ne po ták dlouhé cestě, kterou jsem měla v tlapkách. Jenže poslouchat se musí. Kam se nesmí, tam se nesmí. A tak jsem se k mé veliké nelibosti otočila a vracela se zpátky k člobrdici. Na tu jsem narazila brzy. Seděla na malé skalce a stále něco fotila.

 

Jak jsem tak stála vedle člobrdice, zvedla jsem kebulínu a málem mi vypadla očadla. Přímo přede mnou byla obrovská zřícenina hradu, kterou jsem v zápalu svištění po pěšinkách úplně přehlédla. Jak je to možné, těžko štěknout. Co vám však štěknout mohu je, že v mžiku jsem poznala, kde to vlastně jsem. Moc dobře jsem poznala Valdek, u kterého jsem tolikrát byla.

 

Když jsem místo poznala, štěklo mi, že není vše ztraceno. Do zříceniny mi byl sice vstup zapovězen, ale snad je to tak i dobře. Vždyť kdo by se chtěl potkat s bílou nebo černou paní? Nebo dokonce s rytířem či velkým černým psem? Raději jsem počkala, až člobrdice dofotí, rozhlédla jsem se kolem sebe a brzy jsem objevila pěšinku, která vede kolem zříceniny na kamenné moře, odkud je ták parádní výhled, že i zákaz vstupu na hrad je jednomu vynahrazen.

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.